Lobbing v moderních demokraciích

Anotace

Ačkoli je lobbing veřejností nazírán jako něco podezřelého, jedná se o běžnou součást fungování liberálních demokracií, která přináší celé společnosti jak řadu výhod, tak i potenciálních problémů. Velmi úzce je spojen s problematikou reprezentace zájmů, se zájmovými skupinami a fungováním občanské společnosti. Kniha Lobbing v moderních demokraciích osvětluje roli lobbingu jako jedné z možných legitimních a legálních technik prosazování vlivu v moderních demokraciích. Zabývá se popisem lobbistické praxe ve vybraných kontextech. Publikace je určena zejména studentům humanitních a sociálně vědních oborů, odborným pracovníkům, pracovníkům veřejné správy, lidem zaměstnaným ve veřejném, firemním i neziskovém sektoru.

Z obsahu

Úvodní slovo editora: Proč lobbing aneb Výzvy svobody v procesu demokratizace a evropeizace
Karel B. Müller
1. Co je lobbing? Vymezení, tradice, diskurz a praktiky lobbingu
Petr Vymětal
1.1 Vymezení pojmů
1.2 Historie lobbingu
1.3 Lobbing a korupce - dvě strany téže mince, nebo dvě zcela jiné měny?
1.4 Teoretické modely rozhodování a lobbing - racionální volba a teorie her
1.5 Zdroje, funkce, strategie a techniky lobbingu
2. Jak a proč lobbing regulovat?
Petr Vymětal
2.1 Co by regulace lobbingu měla řešit?
2.1.1 Jak lobbování právě vymezit?
2.1.2 Jak právně vymezit adresáty a aktéry lobbingu?
2.1.3 Specifické požadavky a omezení související s výkonem lobbingu¨
2.2 Obecné přístupy k regulaci lobbingu
2.2.1 Regulace lobbingu pomocí zákona
2.2.2 Samoregulace jako způsob regulace lobbingu
3. Regulace lobbingu ve vybraných zemích
Šárka Laboutková, Petr Vymětal
3.1 Regulace lobbingu v USA
3.2 Regulace lobbingu v Kanadě
3.3 Regulace lobbingu ve Spojeném království
3.4 Regulace lobbingu při institucích Evropské unie
3.5 Regulace lobbingu v členských státech EU
3.6 Regulace lobbingu v České republice
4. Typologie, formy a funkce zájmových skupin
Šárka Laboutková
4.1 Historický exkurz k působení zájmových skupin
4.2 Ekonomické funkce státu a jejich význam pro existenci zájmových skupin
4.3 Definice zájmových skupin
4.4 Typologie zájmových skupin
4.5 Zájmové skupiny versus politické strany
4.6 Pozitiva a negativa působení zájmových skupin
5. Reprezentace zájmů: pluralismus a neokorporativismus
Šárka Laboutková
5.1 Pluralismus
5.2 Neokorporativismus
6. Lobbing a liberální demokracie
Karel B. Müller
6.1 O liberalismu aneb Obhajoba konfliktní společnosti
6.2 O demokracii aneb Obhajoba pragmatické utopie
6.3 O tradici racionalistické a empirické demokracie aneb Jak dál s demokracií v Evropě?
6.4 O liberální demokracii aneb Dilema mezi autoritou práva a většinovou vůlí
7. Lobbing a občanská společnost
Karel B. Müller
7.1 Perspektiva utopického realismu
7.2 Občanská společnost jako hlídací pes demokracie (ochranná funkce)
7.3 Občanská společnost jako sféra občanské kompetence (participační funkce)
7.4 V čem tkví autorita práva aneb O legitimizační funkci občanské společnosti
7.5 Musíme společnost konstruovat nebo prostě existuje? (integrační funkce)
7.6 Jak pěstovat občanskou společnost?
...jak dál? (Místo závěru)
Karel B. Müller
Zdroje
Dokumenty
Literatura
Internetové stránky
Věcný rejstřík
Jmenný rejstřík
Seznam boxů, schémat a tabulek

Recenze

O lobování a jeho žádoucí či nežádoucí regulaci se u nás píše a mluví již alespoň od poloviny právě dobíhajícího desetiletí, při čemž intenzita zájmu sice kolísá s politickým cyklem, ale má spíše zvyšující se tendenci. Dosavadním vyvrcholením snahy o regulaci jsou beze sporu dva poslanecké návrhy zákona o regulaci lobbování v loňském roce, z nichž ten druhý byl zamítnut až letos (2010) v červnu senátem. Během dlouhé volební kampaně a ve výsledcích voleb se ukázal značný stupeň nespokojenosti, zklamání, ba i hněvu občanů nad politickou korupcí u nás a zároveň odhodlání voličů dát těmto emocím výraz ve volbách. Domnívám se totiž, že nemalá část hlasů byla hlasy protestními. Současná vláda zákonnou úpravu regulace lobbování nechystá, koaliční poslanci se však zavázali, že zpřehlední zákonodárný process tak, aby lobbistům znesnadnili jej pokoutně ovlivňovat.
Kniha o lobbingu a možnostech a výhodách či nevýhodách jeho regulace od docenta K B Müllera a dvou spoluautorů vychází v dobrý čas a přináší několik důležitých poselství. Nabízí srozumitelný pohled na současnou liberální demokracii a ukazuje a zdůvodňuje rostoucí význam zájmových skupin v ní a lobbování jako výraz jejich vlastního poslání. Ukazuje, jak klíčově důležité pro každý stát - a náš postkomunistický stát zvláště - je dobré vládnutí, které především znamená péči o spravedlivý řád a integritu procesu vládnutí. Pro zdraví demokracie je potřebné jasně stanovit rozhraní mezi politickým a ekonomickým systémem a institucionálně jej zakotvit. Pro lobbování specificky to zamená nezbytnost rozlišit lobbování, jako legitimní a potřebnou politickou činnost, od korupce a kolonizace státu ekonomickými skupinami. Jde o podřízení či zařazení lobbingu do demokratického řádu. Otázkou zůstává jakými cestami toho dosáhnout s ohledem na tradice či kulturu každé země. Pokud se z
konodárci rozhodnout pro regulaci zákonem, pak jim kniha připomíná, že naději na dílčí úspěch (jiného výsledku se nikde jinde nedosáhlo a ani nemůže dosáhnout) může mít pouze systematický a dlouhodobý proces, který se sestává z posloupnosti zdokonalování norem a monitorování jejich účinku a mezer. Země s prakticky nulovou korupcí (evropský sever a Nový Zéland) za tento stav vděčí specifikům své politické kultury; lobbování samo formálně regulovat nemusí. Kniha připomíná, že regulace lobbování má smysl až v souhře s dalšími opatřeními, týkajícími se zejména legislativního procesu (viz výše), soutěživosti a transparentnosti veřejných zakázek, úpravě střetu zájmů (momentálního i v určitém období) a (snad klíčové) regulace výdajů na volební kampaň. Levné volební kampaně umožňují politickým stranám určitou nezávislost na kapitálově silných dárcích a osvobozují je od "nezbytosti" politické korupce.
Sborník má smysluplnou jednotnou koncepci a ideu založenou na vědomí, že věda je lidským nástrojem porozumění a působení na svět v evolučním úsilí o vyrovnání se s měnícím se životním prostředí. Tedy i politologii autoři chápou jako nástroj adaptace a působení na společnost a politiku. Etos autorů je zřetelný: je to působit ve měru kultivace české politické kultury a posunu české politiky směrem k vyspělým demokraciím. Nemyslím, že by čtenářům byl tento etos proti mysli a troufal bych si tvrdit, že je v souladu se společným dobrem, či veřejným zájmem (o němž se Müller, s jistou ambivalencí, několikrát zmiňuje), nebo alesoň s jeho určitou (procedurální) interpreací.
Müller vyjmenovává několik možných teoretických přístupů k lobbingu: teorie demokracie a občanské společnosti, zkoumání politických systémů, teorie zájmových skupin a zprostředkování zájmů, politické kultury a několik dalších. Autoři v souladu se svou profesionální odborností volí první a kniha takto pojatá by moha mít širší čtenářský záběr, nejen u studentů společenských věd, ale i širšího publika. Kniha není úplně snadné čtení, je však vděčné alespoň ve dvou úrovních. Student v prvním plánu získá užitečné znalosti a pochopení oč vlasně v lobbování a jeho regulaci jde. Ve druhém plánu mu kniha nabídne vhled do společensko politického dění v posledních dekádách, určitou jeho interetaci. Zklamaným a znechuceným nad naší veřejnou sférou nabídne směr aktivity a naději jak krizi překonávat. Toho si u této knihy cením nejvíce.
Struktura textu je promyšlená. Začíná úvodním slovem editora (doporučuji čtenáři je přečíst a zamyslet se nad ním), následuje sedm kapitol a závěrečná úvaha o tom "Jak dál?" Kapitoly 1 a 2 napsal Petr Vymětal. Jejich názvy jsou (1) "Co je lobbing? Vymezení, tradice, diskurs a praktiky lobbingu." (2) "Jak a proč regulovat?" Jsou zasvěcenými přehledy problematiky. K otázce "proč regulovat?" připomíná, že smyslem právní regulace není lobbing omezovat nebo redukovat, ale vymezt jej jako legitimní činnost, kterou mohou vykonávat všichni, kdo se pravidly budou řídit. Cílem je zvýšit transparentnost a integritu procesu vládnutí a důvěru občanů v demokratický systém. Poslední americký zákon (2007) se nazývá : Honest leadership and open government act. Jako určité opomenutí vidím, že v podkapitole 1.4 ("Teoretické modely rozhodování a lobbing") není zmínka o Tullockově modelu dobývání renty (rent-seeking), o kterém pak píše Šárka Laboutková ve 4.1. Třetí kapitolu, "Regulace
lobbingu ve vybraných zemích", napsala Šárka Laboudková spolu s Petrem Vymětalem. Popisují regulaci v USA, Kanadě, Spojeném království, Evropske unii, Německu, Francii, Maďarsku a Polsku. Uzavírá ji popis situace v České republice, kde dvě stránky jsou věnovány druhé opravené verzi Zákona o lobbingu z roku 2009, dosud neschválené a s nejistou budoucností. Pokud jsem mohl posoudit, je jejich líčení spolehlivé, dobře informované a aktuální.
Další dvě kapitoly, 4. a 5. jsou z pera Šárky Laboudkové. Jsou věnovány zájmovým skupinám a jejich místu a roli v politickém systému. Kapitola 4, "Typologie, formy a funkce zájmových skupin", v souladu s koncepcí knihy, předsazuje před definice a typologii historický a politicko ekonomický přehled. Umožňuje tím čtenáři hlubší pochopení následných podkapitol o vztahu zájmových skupin a politických stran a o významu působení zájmových skupin. Krátká ale užitečná kapitola 5, "Reprezentace zájmů: pluralismus a neokorporativismus", porovnává tyto dva modely zařazení zájmových skupin do politického systému. Připomíná, že nejsou výlučnými alternativami, v realitě spíše existují jejich různé kombinace. U nás se tripartita snáší s pluralitou zájmových skupin.
V posledních dvou kapitolách Karel B Müller zasazuje lobbing do kontextu teorie demokracie a úvah o občanské společnosti. V 6. kapitole, "Lobbing a liberální demokracie", vyjasňuje ty aspekty liberální demokracie, které jsou našem politickém povědomí přítomny pouze v mlhavé podobě. Jde o plodnou roli konfliktu a důležitosti ustálených procedur jeho řešení, vztah svobody a řádu a "dilema mezi autoritou práva a většinovou vůlí". Ukazuje, že dilema je fiktivní, jejich vztah musí být vzájemně podpůrný. Interpretuje demokracii jako "pragmatickou utopii", kde je možné ideál uskutečňovat, pokud se naleznou vhodné "zprostředkující struktury" (Benjamin Constant; "instituce" v dnešní terminologii). V 7. kapitole, "Lobbing a občanská společnost", zkoumá funkce, které občanská společnost plní v demokratickém státě: ochrannou, participační, legitimizační a integrační. V poslední podkapitole 7.6 nabízí úvahu nad otázkou "jak pěstovat občanskou společnost?" Tato otázka vyvstává p
ravidelně v souvislosti se stížnostmi na malou vyspělost naší politické kultury a nízkou úroveň veřejné sféry. Müller nachází inspiraci v Giddensovi a doporučuje institucionalizaci podpůrných a prevenčních opatření proti rizikům selhání občanské společnosti v jejích výše uvedených funkcích. Ve stručném závěrečném slově "Jak dál? (Místo závěru)" se s odvoláním na zkušenosti vyspělých demokracií vyjadřuje ve prospěch zákonné regulace lobbingu: posiluje občanskou společnost a vytváří institucionální záruky "transparentního a odpovědného demokratického vládnutí".
Po editorské stránce je kniha dobře vybavena. Má poměrně obsažný věcný i jmenný rejstřík, seznam schémat a seznamy zdrojů podle kategorií. Připomínám to, protože takové vybavení stále ještě není samozřejmostí. Nevšiml jsem si ani, že by text trpěl tiskovými chybami. Ediční práci bych vyčetl pouze iritující a pro studenty nepříjemný nedostatek, že pro v textu citované zdroje ne vždy čtenář najde jejich protějšek v seznamu zdrojů - trpí tím zejména kapitoly 4. a 5.
Můj celkový závěr je, že autoři a nakladatel GRADA nabízí studentům společenských oborů, praktickým politikům i lobbistům a zájemcům ze široké veřejnosti dobře koncipovanou, zasvěcenou a přemýšlivou příručku. Pro ně všechny i pro profesionály politology může být podnětné Müllerovo trojjediné pojetí liberální demokracie, občanské společnosti a lobbingu v naší době. Jeho diagnóza (v závěrečné kapitolce), že pro postkomunistické společnosti střední Evropy představuje hlavní soudobou výzvu dvojice procesů demokratizace a evropeizace, si zasluhuje pečlivé úvahy a další, delší diskuse.
Ing. Luděk Rychetník, CSc.

Prolistuj tuto knihu

Doporučujeme knihy s podobným tématem

	Úvod do politologie		Komunální politika Obce, aktéři a cíle místní politiky
	Právo pro politology		Subkultury mládeže Uvedení do problematiky
	Demokracie v lokálním politickém prostoru Specifika politického života v obcích ČR		Politické strany Původ, ideologie a transformace politických stran v západní a střední Evropě