Pravděpodobnost, že se člověk stane obětí jakéhokoli protiprávního jednání, nebo dokonce trestného činu, je stále vysoká. Velká část veřejnosti je také stále hluboce přesvědčena, že zločinnost neustále narůstá, a to navzdory tomu, že kriminální statistiky i viktimologické výzkumy ve většině hospodářsky vyspělých zemí tento závěr nepotvrzují.

Co se tedy změnilo? Zvýšila se informovanost veřejnosti, která více než kdy jindy zaznamenává skutečnost, že tam, kde stojí pachatel, je i jeho oběť. S větší informovaností veřejnosti dochází k postupnému odtabuizování příběhů a traumat obětí, což však sebou nese i riziko jejich dalšího poškozování a desenzibilizace společnosti. Opomíjení psychotraumatu u obětí trestných činů, nedostatečné akutní „ošetření“ po samotném útoku a z toho plynoucí problémy v jejich schopnosti začlenit se zpět do společnosti a vyhledat či alespoň přijmout pomoc nabízenou stávajícím systémem poskytované péče výrazně přispívá k jejich sekundární viktimizaci.

Jak sama autorka této publikace poznamenává: „Celá široká veřejnost by měla být seznámena se specifičností situace obětí trestných činů, a především pak s často nezvažovaným faktem, že trestným činem pro oběť vše teprve začíná.“ Možná právě tato kniha bude díky informacím a výzkumům, které předkládá, tím prvním impulzem ke zlepšení systému krizové intervence v České republice.

Prečo nakupovať u nás?

99 %
titulov skladom

Poštovné
od 2,10 €

Ukážky
u väčšiny kníh

Doprava nad
35 € zdarma

Z obsahu knihy Psychologie obětí trestných činů

Úvod 1. Viktimologie ve forenzní psychologii a policejní praxi 1.1 Vymezení a předmět viktimologie 1.2 Základní pojmy 1.3 Práce Policie ČR a oběti trestných činů 1.3.1 Zkušenosti obětí trestných činů s Policií ČR 1.3.2 Oznámení trestného činu na policii 2. Oběť trestného činu 2.1 Charakteristiky obětí trestných činů 2.2 Typologie obětí 2.3 Mýty o obětech 2.4 Status oběti a jeho význam 2.4.1 Vývoj práv oběti 2.4.2 Oběť v právním řádu ČR 2.4.3 Inspirace ze zahraničí 3. Proces viktimizace 3.1 Vymezení procesu viktimizace 3.2 Primární viktimizace 3.2.1 Okolnosti trestného činu prohlubující traumatizaci 3.2.2 Viktimogenní faktory 3.3 Sekundární viktimizace 3.3.1 Rizika sekundární viktimizace daná subjekty trestního řízení 3.3.2 Sekundární viktimizace prostřednictvím médií 3.3.3 Sekundární viktimizace plynoucí z reakcí okolí 3.4 Terciární viktimizace 3.5 Problematika reviktimizace 4. Vyrovnávání s viktimizací 4.1 Dynamika prožívání újmy 4.2 Okolnosti prohlubující traumatizaci 4.2.1 Faktory na straně oběti 4.2.2 Strategie blízkého okolí oběti 4.3 Následky viktimizace 4.3.1 Trauma a jeho projevy 4.3.2 Specifické syndromy viktimizace 4.3.3 Celospolečenský kontext viktimizace 4.3.4 Posttraumatický růst 5. Viktimologická prevence 5.1 Viktimologická prevence a její členění 5.2 Primární prevence 5.2.1 Výchovné působení 5.2.2 Činnost neziskových organizací 5.2.3 Legislativní změny 5.3 Sekundární prevence 5.3.1 Jednání s obětí trestného činu 5.3.2 Psychologická intervence 5.4 Terciární prevence Závěr Literatura Rejstřík