Kolik oken musíme rozbít, abychom nastartovali růst ekonomiky? Máme zavést vysoká cla a všechno si vyrábět sami? Kdy konečně přinese dotování jedněch z peněz druhých prosperitu? Chceme všechno zboží exportovat? A hlavně – nekazí slunce kšefty elektrárnám a výrobcům žárovek?
Tato kniha dokáže i tam, kde se současní ekonomové snaží situaci znepřehlednit rovnicemi, nabídnout zaostřený pohled na podstatu ekonomických problémů. Ta bývá často až triviální a její pochopení poskytne čtenáři možnost porozumět i komplikovanějším ekonomickým jevům.
Životní dílo jednoho z nejvýznamnějších ekonomů klasického liberalismu Frédérica Bastiata odmítá státní nařízení a místo toho ukazuje, kterak vede dobrovolná spolupráce k nesrovnatelně lepším výsledkům. Útočí na samotné státní zřízení v zájmu toho nejdůležitějšího – svobody.
Tato kniha brilantně vystihuje podstatu ekonomického uvažování a měla by být pevně zabudována v základu veškerého přemýšlení o ekonomických otázkách. Frédéric Bastiat totiž při sepisování svých textů vycházel z jistého základu, který by mu mohli mnozí současní ekonomové, ale také novináři i politici (všechna tato povolání Bastiat vykonával) závidět - byl jím zdravý rozum. A protože myšlenky vycházející ze zdravého rozumu nemohou, na rozdíl od komplikovaně vyhlížejících moderních argumentů některých našich ekonomů či politiků, zastarat, mají i po 150 letech od svého vzniku českému čtenáři mnohé co říci.
„Stát je velká fikce, pomocí níž se každý snaží žít na úkor všech ostatních.“
„Destrukce není zisk.“
