Pavel Kantorek se narodil v Olomouci jako syn lékaře a zdravotní sestry. Vyrůstal s mladším bratrem Janem a sestrou Alenou, která byla od mala vážně nemocná, což celou rodinu silně poznamenalo. Matka se věnovala dlouhodobě nemocné sestřičce a tak část svého dětství strávili bratři v nemocnici, kde byl jejich otec primářem rentgenologického oddělení. Otec se snažil oběma chlapcům nacházet náhradní programy a snažil se je vést ke studiu, neboť oba vykazovali vysokou inteligenci.
V letech 1964–1968 se Kantorkovy kresby pravidelně objevovaly v hlavních humoristických časopisech. Dával svým postavičkám koček a psů v kreslených vtipech lidské vlastnosti, a často za ně schovával i politické narážky. Přestože pro něj bylo původně kreslení jen odpočinkové hobby, po publikaci prvních kreseb v roce 1964 se stalo jeho druhou profesí.
Když 21. srpna 1968 obsadili naše území Rusové, měl Pavel Kantorek pár dní před obhajobou, a kromě toho právě ten den odjeli s bratrem na dovolenou do tehdejší Jugoslávie. Tam nakonec strávili téměř měsíc. Stále vyčkávali, co se u nás bude dít. Když Pavel viděl, že se z naší země stává ruská autonomie, rozhodl se emigrovat, přestože za nimi do Jugoslávie přijela matka a přemlouvala je oba k návratu. Pavel se nevrátil a dlouhá léta žil v Kanadě v Torontu. To, že naši zem obsadili Rusové, byl pro Pavla Kantorka šok. Předsevzal si, že se nevrátí zpátky domů, dokud tady budou. A toto své předsevzetí také dodržel. Do vlasti se vrátil až v roce 1990...