Kniha představuje výběr 25 nejzávažnějších textů z monografií na téma Etika a komunikace v medicíně, které vycházely v nakladatelství Grada v letech 2011–2024 v návaznosti na stejnojmenný cyklus konferencí České lékařské komory. Každá z konferencí/monografií byla vždy zaměřena na konkrétní, užší téma, například na vztah lékaře a pacienta, lege artis v medicíně, eutanazii, spravedlnost, soucit, naději, důstojnost či bolest v medicíně. Celý projekt konferencí/monografií byl realizován v rámci celoživotního vzdělávání lékařů z iniciativy prof. PhDr. et PhDr. Radka Ptáčka, Ph.D., MBA.
Publikace je rozdělena na tři oddíly: Aspekty lékařské etiky, Aspekty komunikace v medicíně a Právní aspekty. Na textech se podílelo 22 autorů – etiků, filozofů, teologů, psychologů, právníků a lékařů. Většina z nich své příspěvky pro potřeby této nové publikace revidovala a aktualizovala. Vícečetné zastoupení textů prof. Radka Ptáčka pak odráží mimořádný přínos zakladatele edice a cyklu konferencí Etika a komunikace v medicíně této problematice, kterou by si měl osvojit každý lékař.
Kniha je zaměřena na oborově specifická témata akutní a urgentní péče z hlediska etiky. Autoři se snaží popsat dilemata, která zatím nejsou v české medicínskoetické diskuzi příliš častá, ale lékaři a záchranáři se s nimi setkávají. Texty vycházejí z praxe a jsou také na klinickou praxi orientovány.
Tato kniha není o teoretickém bádání, ale klade otázky, na které dříve či později narazí nejen specialisté na urgentní medicínu, ale všichni zdravotníci, kteří se s akutními stavy mohou setkat. Je nutné resuscitovat vždy? A pokud ne, kdy je resuscitace škodlivá? Jak mluvit s pacientem v terminální fázi života, jak zůstat lidský a neschovávat se za medicínu a technologie? Je etika potřebná i při zvládání mimořádných událostí a katastrof? Jak přijmout princip třídění, když je nemocných nebo raněných příliš a prostředků pomoci málo? Je omezení svobody jednotlivce při katastrofě správné? Co je etické při informování o nemoci, zdraví a mimořádných událostech v médiích? Existují nerovnosti v poskytování zdravotní péče? Jak zvládat pacienty, kteří si sami ničí zdraví, jak ošetřovat viníky dopravních nehod, agresory, sebevrahy? Na tyto, ale i mnohé další otázky se pokusili autoři v této publikaci odpovědět.
Úspěšná publikace byla průběžně aktualizována – přibyly (nebo byly zcela přepracovány) zejména kapitoly týkající se urgentní geriatrie, farmakoterapie urgentních stavů, práce se zemřelými (v rámci forenzní problematiky) i organizace a řízení.
Urgentní medicína zahrnuje přednemocniční neodkladnou péči, časnou nemocniční péči a připravenost na řešení mimořádných událostí. Všichni lékaři, ať již pracují ve zdravotnické záchranné službě nebo na urgentních příjmech, si musí osvojit široký diferenciálně diagnostický pohled na pacienta, přístup na základě vedoucího příznaku a stálé přehodnocování priorit. Právě tento komplexní přístup k problematice a zasazení do souvislostí pomáhá tato publikace pochopit.
Srozumitelnosti knihy napomáhá 68 tabulek a 144 obrázků (z toho 19 v barevné příloze).
Oba hlavní autoři pracují v oblasti urgentní medicíny více než třicet let a mají zkušenosti jak z terénu, tak z organizace práce RZP, takže jsou schopni čtenářům kvalifikovaně přiblížit specifika tohoto náročného, avšak medicínsky velice zajímavého oboru.
Publikace se zabývá nejzávažnějšími nebo nejčastějšími klinickými stavy, se kterými se lékař v prvním kontaktu s pacientem setkává. Popisuje patofyziologii jednotlivých poruch, diagnostickou rozvahu a celkový management situace. V jednotlivých kapitolách je rozebrána patofyziologie kritických stavů s důrazem na procesy, které jsou v jednotlivých stavech totožné, problematika ohrožení vitálních funkcí (náhlá zástava oběhu, dušnost, poruchy vědomí), jejich příčiny, diagnostika i terapie, dále urgentní stavy kardiologické, neurologické, pediatrické, gynekologické a porodnické i nejčastější typy intoxikací. Pozornost je věnována i psychosociálním urgencím, jejichž zvyšující se počty registrují všichni poskytovatelé. Závěr knihy patří forenzní problematice, která je v urgentní medicíně čím dál tím důležitější. Text je doplněn kazuistikami z praxe, které dokumentují náročnost a pestrost lékařského rozhodování v kritických stavech při prvním kontaktu s nemocným či poraněný
m.
Oba hlavní autoři pracují v oblasti urgentní medicíny více než dvacet let a oba mají zkušenosti jak z terénu, tak z urgentních příjmů, takže jsou schopni čtenářům kvalifikovaně přiblížit specifika tohoto náročného, avšak medicínsky velice zajímavého oboru.
