Poruchy imunity – ať již vrozené, nebo získané – patří mezi medicínsky, společensky a ekonomicky velmi závažnou problematiku. Stoupající trend výskytu těchto stavů vede k tomu, že prakticky každý lékař jakékoliv specializace se s těmito pacienty setkává. Jako imunodeficience v klinice stále označujeme stavy, které vedou především k poruše jedné ze základních funkcí imunity, a to obranyschopnosti proti mikroorganismům.
Proto je nejčastějším klinickým projevem imunodeficience zvýšená náchylnost k infekčním chorobám. Ale čím dál více se ukazuje, že poruchy imunitního systému mohou vést k velmi rozmanitým klinickým manifestacím podle toho, jaká složka imunity je postižena, ve kterém věku k postižení dojde, jaké je prostředí, ve kterém pacient žije, jakými jinými chorobami trpí, jak a kde je porušen gen zodpovědný za určitý defekt a jakou jinou genetickou výbavu pacient má.
Kniha poskytuje všeobecný přehled o mechanismech imunity, základních jednotkách vrozených imunodeficiencí a stavech, které nejčastěji vedou k sekundárním imunodeficiencím. Knihu ocení zejména internisti, pediatři a praktičtí lékaři pro děti i dospělé.
Imunodeficience jsou stavy charakterizované zejména zvýšenou náchylností k infekcím. Primární imunodeficity jsou obvykle vrozenou poruchou genu(ů) kódujících některé proteiny důležité pro funkci imunitního systému, sekundární imunodeficity jsou získané v průběhu života jedince a jsou důsledkem působení vnějších nebo vnitřních faktorů. Primární imunodeficity jsou poměrně vzácné, jejich studium však přispívá k obecnému pochopení funkce jednotlivých složek imunity. Sekundární poruchy imunity jsou velmi časté a jejich incidence stoupá a svojí četností představují závažný medicínský problém.
Kniha je zaměřena na oba aspekty imunodeficiencí a shrnuje nejnovější poznatky z literatury i vlastní zkušenosti autorky v oblasti diagnostiky a léčby těchto stavů.
Druhé vydání zahrnuje podstatné novinky, které se objevily od prvního vydání: Novinky se týkají především problematiky primárních imunodeficiencí. Z klinického hlediska se jedná, tak jako v případě většiny primárních imunodeficiencí, o raritní případy, se kterými se i specialista-imunolog setká za život jen ojediněle. Aby nevznikla disproporce mezi oblastí primárních imunodeficiencí – z klinického hlediska více okrajovou – a sekundárních imunodeficiencí (velmi početnou skupinou pacientů), novinky jsou soustředěny především do rozsáhlé tabulky č. 7. V oblasti sekundárních imunodeficiencí nedošlo k zásadním ani převratným změnám – kapitoly jsou doplněny o novější citace k uvedené problematice a některé drobné inovace.
Autorský kolektiv druhého vydání se rozšířil o prof. MUDr. Annu Šedivou, CSc., a MUDr. Aleše Jandu.
Kniha je určena spíše pro postgraduální studium, uvítají ji kromě imunologů hlavně internisté a příbuzné obory.
