Psychologie citlivě reaguje na předmět svého vědeckého zkoumání, kterým je lidská mysl a její proměny v prudce se vyvíjejícím světě. Údaje, které dříve nashromáždila, například o lidské sexualitě, motivaci nebo o rozdílech mezi muži a ženami, nezůstávají trvale platné, takže neustále vznikají její nové koncepty, směry a metodologické přístupy.

Na dějinách psychologie se tak lze poučit nejen o proměnlivosti psychologického vědění, ale i o jeho závislosti na dobovém kulturním kontextu. Kniha mapuje vznik a vnitřní diferenciaci oboru a jeho hlavní směry ve 20. století (behaviorismus, gestaltismus, dynamická, fenomenologická, transpersonální, kognitivní psychologie, systémové teorie aj.). Stranou nezůstaly ani postmoderní proudy v současné psychologii (feministická, diskurzivní či kritická psychologie).

Každá z kapitol obsahuje stručnou charakteristiku či základní myšlenkové paradigma příslušného vývojového období, životní příběhy a hlavní myšlenky jeho významných představitelů. Jednotlivá témata jsou uspořádána přehledně a čtivě.

Nové vydání bylo obohaceno o řadu nově dostupných pramenů, díky nimž bylo možné doplnit jak pojednání o novodobých směrech v psychologii (neogestaltismus, psychologie já, teorie sociálních reprezentací, sociální konstrukcionismus a další), tak o řadě osobností poslední doby.

Publikace je určena všem studentům psychologie a ostatních humanitních oborů a také zájemcům o psychologii z řad širší veřejnosti.

Prečo nakupovať u nás?

99 %
titulov skladom

Poštovné
od 2,10 €

Ukážky
u väčšiny kníh

Doprava nad
35 € zdarma

Z obsahu knihy Dějiny psychologie

Předmluva k prvnímu vydání
Předmluva k druhému vydání

DÍL A
Vývoj psychologie v rámci novodobé evropské filozofie

1. Racionalismus
1.1 René Descartes (1596–1650)
1.2 Baruch (Benedictus) Spinoza (1632–1677)
1.3 Gottfried Wilhelm Leibniz (1646–1716)
1.4 Christian Wolff (1679–1754)

2. Empirismus a asocianismus
2.1 Empirismus
2.1.1 Francis Bacon (1561–1626)
  2.1.2 Thomas Hobbes (1588–1679)
  2.1.3 John Locke (1632–1704)
  2.1.4 George Berkeley (1685–1753)
2.2 Asocianismus
  2.2.1 David Hume (1711–1776)
  2.2.2 David Hartley (1705–1757)
  2.2.3 John Stuart Mill (1806–1873)

3. Osvícenství
3.1 Voltaire (1694–1778)
3.2 Julien Offray de La Mettrie (1709–1751)
  3.2.1 Étienne Bonnot de Condillac (1715–1780)
3.3 Jean-Jacques Rousseau (1712–1778)

4. Německá filozofie
4.1 Immanuel Kant (1724–1804)
  4.1.1 Kantova teorie poznání
  4.1.2 Kantova etika
4.2 Johann Friedrich Herbart (1776–1841)
  4.2.1 Některé ohlasy Herbartova učení
4.3 Georg Wilhelm Friedrich Hegel (1770−1831)
4.4 Arthur Schopenhauer (1788–1860)
4.5 Friedrich Wilhelm Nietzsche (1844–1900)
  4.5.1 Některé ohlasy Nietzschova učení

DÍL B
Vznik a vnitřní diferenciace oboru psychologie

5. Předpoklady vzniku psychologie jako samostatné vědy
5.1 Filozofické předpoklady
  5.1.1 Auguste Comte (1798–1857)
  5.1.2 Herbert Spencer (1820–1903)
5.2 Vývojové teorie
  5.2.1 Charles Robert Darwin (1809–1882)
5.3 Rozvoj fyziologie
  5.3.1 Johannes Peter Müller (1801–1858)
  5.3.2 Hermann von Helmholtz (1821–1894)
  5.3.3 Jan Evangelista Purkyně (1787–1869)
  5.3.4 Ewald Hering (1834–1918)
5.4 Rozvoj neurologie
  5.4.1 Frenologie
  5.4.2 Lokalizace řečových center
5.5 Psychofyzika
  5.5.1 Ernst Heinrich Weber (1795–1878)
  5.5.2 Gustav Theodor Fechner (1801–1887)
  5.5.3 Stanley Smith Stevens (1906–1973)

6. Zakladatelé samostatné psychologie
6.1 Wilhelm Maximilian Wundt (1832–1920)
6.2 Francis Galton (1822–1911)
6.3 Hermann Ebbinghaus (1850–1909)
6.4 William James (1842–1910)

7. Historické psychologické školy
7.1 Empirické a experimentální psychologické školy
  7.1.1 Strukturalismus
  7.1.2 Funkcionalismus
  7.1.3 Francouzská psychologie
  7.1.4 Würzburská škola
7.2 Psychologické školy ovlivněné filozofií
  7.2.1 Rozumějící psychologie
  7.2.2 Psychologie aktu
  7.2.3 Vznik fenomenologie
  7.2.4 Filozofie života
  7.2.5 William McDougall (1871–1938)

DÍL C
Hlavní směry psychologie 20. století
Úvod k dílu C

8. Gestaltismus – tvarová psychologie
8.1 Vznik gestaltismu
8.2 Lipská celostní škola
8.3 Berlínská škola
  8.3.1 Max Wertheimer (1880–1943)
  8.3.2 Wolfgang Köhler (1887–1967)
  8.3.3 Kurt Koffka (1886–1941)
  8.3.4 Karl Duncker (1903–1940)
  8.3.5 Kurt Lewin (1890–1947)
8.4 Neogestaltismus
  8.4.1 Kurt Goldstein (1878–1965)
  8.4.2 Fritz Heider (1896–1988)
  8.4.3 Leon Festinger (1919–1989)
8.5 Závěr

9. Behaviorismus
9.1 Předchůdci behaviorismu
  9.1.1 Ruská reflexní škola
  9.1.2 Edward Lee Thorndike (1874–1949)
9.2 Raný behaviorismus J. B. Watsona
9.3 Neobehaviorismus
  9.3.1 Edward Chace Tolman (1886–1959)
  9.3.2 Clark Leonard Hull (1884–1952)
  9.3.3 Burrhus Frederic Skinner (1904–1990)
9.4 Hodnocení behaviorismu

10. Dynamická psychologie
10.1 Psychoanalýza
10.1.1 Sigmund Freud (1856–1939)
  10.1.2 Psychologie já
  10.1.3 Britská škola objektních vztahů
  10.1.4 Teorie citové vazby
  10.1.5 Americká škola objektních vztahů
  10.1.6 Psychologie self Heinze Kohuta (1913–1981)
10.2 Slavní odpadlíci
  10.2.1 Alfred Adler (1870–1937)
  10.2.2 Carl Gustav Jung (1875–1961)
  10.2.3 Otto Rank (1884–1939)
  10.2.4 Wilhelm Reich (1897–1957)
10.3 Kulturní psychoanalýza
  10.3.1 Karen Horneyová (1885–1952)
   10.3.2 Erich Fromm (1900–1980)
  10.3.3 Harry Stack Sullivan (1892–1949)

11. Existenciální a humanistická psychologie
11.1 Evropská existenciální psychologie a její filozofická východiska
  11.1.1 Søren Aabye Kierkegaard (1813–1855)
  11.1.2 Martin Heidegger (1889–1976)
  11.1.3 Daseinsanalýza
  11.1.4 Logoterapie Viktora E. Frankla (1905–1997)
  11.1.5 Ronald David Laing (1927–1989)
11.2 Humanistická psychologie
  11.2.1 Abraham Harold Maslow (1908–1970)
  11.2.2 Rollo Reece May (1909–1994)
11.3 Carl Ransom Rogers (1902–1987)

12. Kognitivní psychologie
12.1 Kuhnovo pojetí vědeckých revolucí
12.2 Zakladatelé kognitivní psychologie
  12.2.1 George Armitage Miller (1920−2012)
  12.2.2 Jerome Seymour Bruner (1915−2016)
  12.2.3 Ulric Neisser (1928−2012)
  12.2.4 Noam Chomsky (1928)
12.3 Umělá inteligence
  12.3.1 Alan Mathison Turing (1912–1954)
  12.3.2 Herbert A. Simon (1916–2001) a Allen Newell (1927–1992)
12.4 Výzkum imaginace
12.5 Fodorova teorie modulů
12.6 Konekcionismus
12.7 Závěr

13. Transpersonální psychologie
13.1 Vznik transpersonální psychologie
13.2 Předchůdci transpersonální psychologie
13.3 Psychedelické hnutí
  13.3.1 Druhy psychedelické zkušenosti
13.4 Předmět studia transpersonální psychologie
13.5 Některé přírodovědné teorie rozšířeného vědomí
13.6 Významní transpersonální psychologové
  13.6.1 Stanislav Grof (1931)
  13.6.2 Ken Wilber (1949)
13.7 Závěr

DÍL D
Úvod do postmoderní psychologie

14. Počátky postmoderní psychologie
14.1 Předchůdci postmoderní psychologie
14.2 Někteří tvůrci postmoderního stanoviska
  14.2.1 Gregory Bateson (1904–1980)
  14.2.2 Humberto Maturana (1928) a Francisco J. Varela (1946–2001)
  14.2.3 Michel Foucault (1926–1984)
  14.2.4 Jacques Derrida (1930–2004)
  14.2.5 Kenneth J. Gergen (1934)
  14.2.6 Serge Moscovici (1925−2014)

15. Některé směry postmoderní psychologie
15.1 Sociální konstrukcionismus
  15.1.1 Psychoterapie jako sociální konstrukce
  15.1.2 Hodnocení psychologického sociálního konstrukcionismu
15.2 Diskurzivní analýza
  15.2.1 Foucaultovská diskurzivní analýza
  15.2.2 Diskurzivní psychologie Pottera a Edwardse
15.3 Kritika hlavního proudu psychologie
  15.3.1 Kritika klinické psychologie
  15.3.2 Kritika vývojové psychologie
  15.3.3 Feministická psychologie
15.4 Narativní psychologie
  15.4.1 Vznik narativní psychologie
15.4.2 Soudobá narativní psychologie

O autorce
Literatura
Rejstřík jmenný
Rejstřík věcný