Poprava - podepsáno autorem
Za utajené zločiny zaplatí krví
Túto knihu je možné kúpiť iba na Grada.cz
Na ponurých lávových polích nedaleko Reykjavíku stojí popraviště. Z místa, kde dřív končily životy odsouzenců, je dnes turistická atrakce. Nebo spíše byla – až do chladného rána, kdy byl na šibenici po desítkách let nalezen oběšený muž.
Co na první pohled vypadá jako sebevražda, se však ukáže být něčím mnohem zlověstnějším – oběšený muž má přímo uprostřed hrudi zaražený hřebík. Policejní tým včetně Huldara má na stole další vraždu. Stín nad celým případem ještě potemní, když se v bytě zavražděného najde opuštěné čtyřleté dítě.
Chlapec nemá k mrtvému žádné rodinné vazby a jeho rodiče se nedaří najít. Z obrázků, které si kreslí, je však jasné, že se musel stát svědkem něčeho, z čeho tuhne krev v žilách i zkušeným kriminalistům.
Zatímco se detektiv Huldar pouští do pronásledování vraha, dětská psycholožka Freyja se snaží vypátrat chlapcovu rodinu. A během vyšetřování se vynořuje příběh násilí, zlovolné manipulace a kruté pomsty. Ve smrtelném ohrožení je nejspíš víc lidí. Huldar a Freyja se opět pouští do zběsilého závodu s časem.
Súbory na stiahnutie
Recenzie
„Jedna z nejlepších severských autorek.“
– The Times
„Úžasné.“
– Karin Slaughter
„Královna islandské krimi.“
– Simon Kernick
„Takhle má vypadat kriminálka.“
– Heat
„Klasická severská detektivka. Huldarův a Freyjin Reykjavík dává vzpomenout na Stockholm Martina Becka a Wallanderův Ystad.“
– Evening Standard
„Výborná zápletka a sympatičtí hrdinové. Co víc si přát?“
– Jen Med's Book Reviews
Recenze přechozích knih série
„Yrsa Sigurdardóttir nemusí dokazovat, že umí psát – toho jsou si podle mě vědomi všichni, kteří od ní už něco četli.“
– Kultura21.cz (recenze Katarze)
„Gradace napětí je opět zvládnuta na výbornou a promyšlenost zločinů vám vytře zrak.“
– MMacicekk (recenze Katarze na DK)
„Jestliže se rádi bojíte, napínáte nervy k prasknutí a nevadí vám, že pak se už ani ve vlastním domě nebudete cítit bezpečně, pohodlně se usaďte a připravte se na noční směnu s Yrsou.“
– Vaše literatura.cz (recenze DNA)
„I na Islandu se vraždí, a pořádně ošklivě. ‚Královna islandské krimi‘ ukazuje chladnokrevnou ostrovní společnost v nelichotivém světle… (…) Citlivější čtenáři by mohli mít po přečtení téhle knihy úplně jiný vztah k izolační pásce…“
– Centrum detektivky (recenze DNA)
„Můj duševní klid vzal zasvé hned po první bestiální vraždě. (…) Yrsa mě opět dostala tam, kam chtěla, a já pak v závěru knihy jen tupě zírala.“
– a.k. (recenze DNA na DK)
„Jedním slovem....citoslovcem....WAU.“
– blog O všem? Ovšem! (recenze Černé díry)
„Skvělé, propracované, zapeklité a nedalo se prostě odtrhnout.“
– veronika0382 (recenze Černé díry na DK)
„Yrsa dokáže svým vypravěčským uměním čtenáře natolik vtáhnout do děje, že se nehodlá odtrhnout až do poslední stránky, i kdyby ho to mělo stát několik probdělých nocí.“
– HelenaHH (recenze Černé díry na DK)
O autorovi
Sigurđardóttir YrsaYrsa Sigurðardóttir (1963) je celosvětově uznávaná islandská autorka detektivní a thrillerové literatury. V roce 2005 vydala svůj první detektivní román
Poslední rituál (Metafora, 2007), který jí okamžitě vysloužil přídomek „královna severské krimi“ a který znamenal začátek oceňované série s právničkou Tórou Gudmunsdóttir.
Své postavení jedné z nejlepších detektivních autorek současnosti upevnila řadou samostatných thrillerů, jež byly dosud přeloženy do více než 30 jazyků, a především pak v roce 2014 románem
DNA (Metafora, 2017), prvním dílem volné série s dětskou psycholožkou Freyjou a detektivem Huldarem. Na ten hned o rok později navázala druhým dílem
Černá díra (Metafora, 2018) a posléze třetím dílem
Katarze (Metafora Grada, 2019).
Novinky o Yrsiných knihách můžete sledovat na facebookové stránce
Yrsa Sigurðardóttir CZ.
Recenze
„Kniha Poprava je definicí toho, co bychom si měli představit pod pojmem ‚detektivka‘.“
„Yrsa Sigurðardóttir nemusí dokazovat, že umí psát – toho jsou si podle mě vědomi všichni, kteří od ní už něco četli.“
„Jestliže se rádi bojíte, napínáte nervy k prasknutí a nevadí vám, že se pak už ani ve vlastním domě nebudete cítit bezpečně, pohodlně se usaďte a připravte se na noční směnu s Yrsou.“
„I na Islandu se vraždí, a pořádně ošklivě. ‚Královna islandské krimi‘ ukazuje chladnokrevnou ostrovní společnost v nelichotivém světle. (…) Citlivější čtenáři by mohli mít po přečtení téhle knihy úplně jiný vztah k izolační pásce.“
Zajímavost o islandských příjmeních
Příjmení v našem slova smyslu na Islandu téměř neexistují. Pakliže rod nedisponuje specifickým příjmením nabytým před rokem 1925, děti místo něj obvykle přebírají křestní jméno svého otce s přidaným s + son (syn), jestliže je to chlapec, nebo dóttir (dcera) na konci, jestliže je to děvče. Má-li tak třeba Jón Stefánsson syna jménem Fjalar, jeho jméno nebude Fjalar Stefánsson, nýbrž Fjalar Jónsson. Stejné je to pro ženy – pokud by měl Jón Stefánsson dceru jménem Kata, její příjmení nebude Stefánsson, ale Jónsdóttir. Speciálním případem je jen varianta, kterou islandské úřady zavedly v posledních letech s příponou bur (např. Alex Jonbur), na niž se vztahují stejná pravidla jako na přípony son a dóttir, ovšem s tou výjimkou, že neznačí žádnou genderovou příslušnost.
Ať už však zní přímení našeho hypotetického Islanďana jakkoliv, oslovovat ho budeme jménem křestním a podle křestních jmen jsou také řazeny telefonní i jiné seznamy. Když tedy lidé mluví třeba o Halldóru Ásgrímssonovi, neoslovují jej ani nejmenují Ásgrímsson, ale Halldór.