Psychický vývoj dítěte a výchova
Jak porozumět socializačním obtížím
14,13 € 11,3 € -20 %Na stiahnutie ihneď
i: 26195 n: 27196173r: 9211 18,43 € 14,74 € -20 %Za tri týždne alebo dlhšie
i Dodanie tejto knihy môže trvať 3-6 týždňov, vo výnimočných prípadoch niekoľko mesiacov alebo nemusí byť dodaná vôbec. Preto ho neodporúčame objednávať v jednej objednávke s iným tovarom, aby sa zbytočne nepredlžoval čas dodania celej objednávky.
Posledná aktualizácia skladu 19. 04. 2024 1:41
i: 25841 n: 27100965r: 9211
Zakúpením knihy získavate nárok na darček = knihy zadarmoDětství a mládí jsou klíčová období, která v mnohém zásadně určují následný lidský život. Publikace se zabývá psychickým vývojem dětí už od doby před narozením až do období dospívání. Poukazuje na to, jaké možnosti a limity má výchova v rámci rodiny i školy vzhledem k individuálním zvláštnostem dětí.
Autor poutavým způsobem objasňuje, jak výchova ovlivňuje sebepojetí, sociální zařazení a schopnost jedince vyrovnávat se s těžkostmi. Díky terapeutické praxi a mnohaletým zkušenostem s výukou na vysoké škole dokáže srozumitelně vyložit příčiny emočních problémů, dynamiku duševních poruch i pozoruhodné výsledky výzkumů. Prostřednictvím případových studií seznamuje čtenáře s řešením výchovných obtíží, ale také s důsledky toho, když nebyla dětem či dospívajícím v krizi poskytnuta potřebná podpora.
Odborné pojednání o vývoji dítěte a mladého člověka nepochybně uvítají nejen vysokoškolská pracoviště připravující do praxe budoucí učitele, psychology, zdravotníky a sociální pracovníky, ale najde uplatnění i v programech celoživotního vzdělávání pro odborníky pomáhajících profesí.
Súbory na stiahnutie
Z obsahu knihy Psychický vývoj dítěte a výchova
1. Společnost, výchova a možnosti školy
1.1 Proměny společenských požadavků na výchovu
1.2 Zvláštnosti dospívání a výchovné práce s dospívajícími
2. Rané dětství: psychický vývoj a socializační poruchy
2.1 Kvalita vztahového prostředí v rodině a její vliv na dítě
2.2 Základní bezpečí, naděje a emoční připoutání
2.3 Počátky separace od matky a úzkost z osamění
2.4 Vztah k vlastnímu tělu – pocit studu, nebo hrdosti?
2.5 Vývoj dorozumívání se s okolím a poruchy komunikace
2.6 Soupeření, spolupráce, žárlivost a sounáležitost
2.7 Sebedůvěra a sebeprosazení, nebo pocit viny?
2.8 Magické věci a příběhy propojující vnitřní svět dítěte s vnější realitou
2.9 Vliv zážitků z raného dětství na rozvoj osobnosti
3. Střední dětství: psychický vývoj a socializační poruchy
3.1 Školní výchova a dítě v nových sociálních rolích
3.2 Význam přenosu a protipřenosu v pedagogickém procesu
3.3 Schopnost žáka vyhovět nárokům školy a potřeba podpory
3.4 Dětská přátelství a psychosociální zrání
3.5 Poruchy v sebepojetí a problémy v sociálním začleňování
4. Dospívání: psychický vývoj a socializační poruchy
4.1 Provázanost tělesných a duševních proměn se změnami rolí
4.2 Adolescentní krize a ohrožení sociálně patologickými jevy
4.3 Citová blízkost, přátelství a láska versus osamělost
4.4 Pokusy dospívajících o emancipaci a vymezení vlastní identity
4.5 Přijímání dospělých rolí a důležitost adolescentního experimentování
Doslov: Vývojová psychologie jako cesta k pramenům a zdrojům růstu dítěte a dospívajícího (Jaroslav Koťa)
Bibliografické poznámky
Seznam zkratek
Poděkování
Summary
Prameny a literatura
Jmenný rejstřík
Věcný rejstřík
Recenzie
Publikace s názvem Psychický vývoj dítěte a výchova sestává ze čtyř kapitol a je o rozsahu 280 stran. Část první s názvem Společnost, výchova a možnosti školy pojednává o proměnách společenských požadavků na složitý a specifický socializační proces výchovy. Najdeme zde také zásady výchovné a poradenské práce s dospívajícími jedinci, které respektují vývojové zvláštnosti a různorodé determinanty hrající ve výchově nezanedbatelnou roli. Další kapitoly již velmi erudovaně a přesto zajímavě popisují psychický vývoj v raném dětství (kapitola druhá), středním dětství (kapitola třetí) a následně v dospívání (kapitola čtvrtá), a to ve vztahu k možným socializačním problémům a jejich příčinám.
Publikace má nejen bohaté a seriózní teoretické zdroje, autor navíc uvádí i výzkumné studie, ilustrativní příklady z klinické praxe, konkrétní terapeutické přístupy k možným problémům v jednotlivých vývojových obdobích, v neposlední řadě také životopisné a profesní informace o významných osobnostech psychologie a pedagogiky. Nelze postihnout v krátkém sdělení vše, co autor srozumitelně a přehledně předává čtenáři. Jako zásadní vidím to, že celý text vede k porozumění psychickému vývoji jedince ve vztahu k možným (a jak víme, v praxi častým) odchylkám, které mohou být způsobeny sociálními (převážně vztahovými) determinanty.
Význam vztahových komponentů a zážitků z dětství (prostřednictvím nezastupitelného vztahu matky a dítěte) na rozvoj osobnosti je jasně zdůrazněn již v raném dětství (ve smyslu potřeby bezpečí a emocionálního zakotvení). Vývojové období středního dětství, jak zmiňuje autor, je zákonitě spojeno s osudovou proměnou, vstupem dítěte do školy. Zde je zdůrazněna potřeba podpory k úspěšné školní socializaci a ke zvládnutí nároků školy, význam přátelství, jsou uvedeny konkrétní možné problémy v sociálním začleňování dítěte. V části věnované dospívání není opomenuta provázanost tělesných a duševních proměn se změnami rolí, význam sociálních vazeb a význam vymezování vlastní identity. Autor odborně a zároveň poutavě objasňuje, jak výchova může ovlivnit sebepojetí dítěte a dospívajícího, jeho sociální zařazení a také schopnost vyrovnávat se s překážkami a těžkostmi v životě. V celém textu prolíná myšlenka o nutnosti děti nejen „mít rád“, ale v první řadě také porozumět jejich vývojovým zvláštnostem a problémům.
Je třeba ocenit, že pohled na ontogenezi od raného dětství do dospívání je spojen s tím, s čím se ve své praxi setkávají pedagogové a vychovatelé, s čím se ve výchově setkávají také rodiče. Jde o spojení dynamiky vývoje s možnými riziky a poruchami. Autorovi se podařilo spojit poznatky vývojové psychologie s poznáním možných odlišností a poruch ve vývoji. Je na místě ocenit propojení teoretických informací o možných vývojových odlišnostech s názornými případovými studiemi z klinické praxe.
Publikaci je možno doporučit nejen pedagogům, ale všem institucím, které připravují do praxe budoucí učitele, či jiné odborníky v pomáhajících profesích. Vzhledem k tomu, že publikace je psaná kultivovaným a čtivým jazykem, je možné ji doporučit i všem rodičům, kteří mají zájem porozumět svým dětem.
doc. PhDr. Irena Plevová, Ph.D.
Katedra psychologie a patopsychologie
Pedagogická fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci
(recenze E-PEDAGOGIUM 1/2018)
Kniha je psaná čtivě, členění do jednotlivých kapitol a podkapitol respektuje logické
souvislosti. Základní text rozvádějí poznámky pod čarou, v nichž se často nacházejí citáty
odkazovaných autorů či aktuální legislativa. Výklady zmiňovaných méně známých pojmů
jsou potom označeny modře a umístěny v ohraničených polích v textu. Všechny klíčové
pojmy autor tučně zvýrazňuje. Velmi oceňuji jazyk autora, který je přístupný i běžnému
čtenáři. Méně známé pojmy Jedlička srozumitelně vysvětluje a své poznatky doplňuje
příklady z praxe.
Celá recenze na e-psycholog.eu
O autorovi
Jedlička RichardDoc. PhDr. Richard Jedlička, Ph.D., pracoval patnáct let ve zdravotnictví. Prošel výcvikem v individuální psychoterapii u primáře J. Rubeše, skupinovým psychoterapeutickým výcvikem v systému SUR, intenzivním balintovským výcvikem u doc. J. Skály
a prof. J. Vymětala, supervizní skupinou M. Rhodeové ze SRN a psychoanalýzou u V. Fischelové. Roku 1990 titulem PhDr. zakončil studium oboru pedagogika – péče o nemocné na Filozofické fakultě a na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V letech 1991–2000 byl činný ve veřejné správě a ve školství (místostarosta, ředitel školského úřadu). Spolupracoval na výzkumech drogových závislostí, vůle a sebekontroly v laboratoři Psychologického ústavu FF UK a na výzkumu učitelské profese v Pedagogické laboratoři. Následně pracoval jako metodolog v Centru pro evaluaci výsledků ve vzdělávání a koncepční pracovník MŠMT. Od poloviny devadesátých let vyučoval na katedře pedagogiky FF UK, v Ústavu pro lékařskou etiku a ošetřovatelství na 3. LF UK a v Ústavu teorie a praxe ošetřovatelství na 1. LF UK v Praze. Průběžně působil i jako lektor a výcvikový trenér v kurzech pro zdravotnické, sociální a pedagogické pracovníky. Roku 2002 na katedře pedagogiky FF UK obhájil disertační práci Poruchy dospívání, životní krize a psychologická první pomoc. Habilitoval roku 2005 v oboru pedagogická psychologie na Pedagogické fakultě UK v Praze prací Vývoj dítěte a jeho poruchy z hlediska hlubinné psychologie. Od roku 2007 působí na katedře pedagogiky a psychologie FP Technické univerzity v Liberci. Je odborným garantem studia psychologie a členem vědecké rady FP TUL, členem oborové rady pedagogiky na FF UK a místopředsedou akreditační komise MŠMT
pro další vzdělávání pedagogických pracovníků.
Odborně se zaměřuje na vývojovou a pedagogickou psychologii, krizovou intervenci, prevenci sociálně patologických jevů, psychoanalytickou pedagogiku, výchovnou teorii a praxi. K jeho publikacím patří Aktuální problémy výchovy (s J. Koťou, 1998), Psychologická první pomoc v práci výchovného poradce (2000), Psychosociální vývoj dítěte a jeho poruchy z hlediska hlubinné psychologie (2001), Děti a mládež v obtížných životních situacích (s J. Koťou, P. Klímou, J. Němcem a J. Pilařem, 2004), Výchovné problémy s žáky z pohledu hlubinné psychologie (2011) nebo Psychický vývoj dítěte a výchova (2017). Je rovněž editorem a spoluautorem monografií Teorie výchovy – tradice, současnost, perspektivy (2014) a Poruchy socializace u dětí a dospívajících (2015).