Sídla českých panovníků
12,92 € 10,98 € -15 %Na stiahnutie ihneď
i: 39120 n: 27115112r: 9927Tlačená kniha
Pevná šitá väzba
15,2 € 6,21 € -59 %Za tri týždne alebo dlhšie
i Dodanie tejto knihy môže trvať 3-6 týždňov, vo výnimočných prípadoch niekoľko mesiacov alebo nemusí byť dodaná vôbec. Preto ho neodporúčame objednávať v jednej objednávke s iným tovarom, aby sa zbytočne nepredlžoval čas dodania celej objednávky.
Posledná aktualizácia skladu 09. 11. 2024 1:16
i: 36541 n: 27107117r: 9927 Zakúpením knihy získavate nárok na darček = knihy zadarmo
Tato kniha je určena především mladším čtenářům, ale jistě nabídne zajímavé informace i dospělým, kterým postačí do historie jen nahlížet, aniž by museli zdolávat obsáhlé odborné texty.
V první části vás seznámí s výstavbou panovnických sídel, jimiž nebyly pouze hrady, s jejich obranou i s běžným životem vznešených obyvatel – od vytápění, svícení a (ne)mytí až po hodování či turnaje, jichž se nezúčastňovaly kobyly.
Druhá část knihy je pozvánkou k procházkám po nejvýznamnějších českých sídlech, které doplňují snadno zapamatovatelné a méně známé zajímavosti.
Dozvíte se například:
• proč králové nepobíhali po hradních nádvořích s korunou na hlavě,
• proč bylo nutné v přesýpacích hodinách vyměňovat písek,
• co měl Karel IV. společného se švestkami, čím si čistil zuby a proč byl vězněn na dvou hradech,
• na kterém zámku se nachází nejstarší dochovaný výtah, starý 150 let,
• co měli zakázáno obyvatelé domečků Zlaté uličky na Pražském hradě,
• který panovnický zámek dostal „otočený“ orloj,
• jak rytíři chránili svá brnění před rezivěním,
• proč nebyli účastníci turnajů vytahováni na koňský hřbet jeřábem.
Súbory na stiahnutie
Z obsahu knihy Sídla českých panovníků
Úvod
I. ČÁST
NEJPRVE SI POVÍDEJME
Jak to všechno začalo
Šli a šli, až došli…
Trocha nut(d)ných informací
První říše na našem území
Představují se knížecí hradiště
Představují se královské hrady
Nebyl hrad jako hrad – a proč ubývaly?
Dejme kámen ke kameni, ať se dílo podaří
Bezpečnost jistily piknůsky a flankovací věže
Život na hradech s koronami, sedilii a cisternami
Hradní zábavy včetně turnajů, při nichž chyběly kobyly
II. ČÁST
VYDEJME SE NA PROCHÁZKY
Významná knížecí hradiště
Budeč
Kouřim
Levý Hradec
Libice nad Cidlinou
Mikulčice
Pražský hrad
Staré Město
Vyšehrad
Významné královské hrady
Bezděz
Hrádek na Zderaze
Karlštejn
Karlík
Karlsberg neboli Kašperk
Karlsburg neboli Tepenec
Karslhaus neboli Hrádek u Purkarce (Karlův Hrádek)
Karlskrone neboli Radyně
Králův Dvůr
Křivoklát
Loket
Nový Hrad u Kunratic
Pražský hrad
Preitenstein
Přimda
Špilberk
Točník
Týřov
Vlašský dvůr
Zvíkov
Žebrák
Významné císařské zámky
Benátky nad Jizerou
Brandýs nad Labem
Lány
Ploskovice
Zákupy
Velkomoravští a čeští panovníci v letech 830–1918
Literatura
O autorovi
Jarolímková StanislavaStanislava Jarolímková se narodila v Praze a už na střední škole ji zajímala méně známá, nepřesná, či dokonce chybná fakta, která se snažila uvádět na pravou míru. Brzy mívala takovýchto poznámek plné sešity, a protože se o ně chtěla podělit s dalšími milovníky historie, vystudovala žurnalistiku. Po absolutoriu pracovala jistý čas v malé redakci a poté se na nějakou dobu vzdálila ze světa médií kvůli tamním poměrům. Po sametové revoluci, kdy se jí po psaní již stýskalo, se roku 1991 rozhodla, že půjde tzv. na volnou nohu. Začala pracovat pro více než deset předních pražských novin a časopisů, jimž dodávala články různých žánrů. Těšilo ji, že psala o tom, co ji zaujalo, a že redakce i čtenáři měli o její texty zájem. Pracovala také pro rozhlasový pořad Kolotoč, pro televizi (mimo jiné psala scénáře pro Přemka Podlahu) a sedm let mívala vstupy v pořadu Jana Rosáka Šťastnou cestu.
Knihy začala psát v roce 1999, a jelikož chtěla, aby byly po odborné stránce bezchybné, na každou si najímala lektora z příslušného oboru, což dělá dodnes.
Zpočátku volila především zdravotnická témata, ale pak ji zlákala pragensia – knihy pojednávající o Praze. V nich nabízela texty například o tom, že za založení Prahy mohli Tataři, že Šemík s Horymírem nemohl skočit z Vyšehradu, že se na Václavském náměstí lyžovalo, kde a kdy se začaly vyrábět hašlerky či že Slavín není jiný název pro Vyšehradský hřbitov.
Třetí skupina jejích knih se věnuje českým i zahraničním slavným osobnostem. Lze se v nich například dočíst, že Jan Hus musel vědět, že se z Kostnice už nikdy nevrátí, že americký prezident George Washington nebydlel ani den v Bílém domě nebo že Marie Terezie sedávala v pracovně u otevřeného okna i v mrazech a její manžel za ní přicházel v kožichu.
Dalším jejím oblíbeným tématem se staly různé historické zajímavosti, jako třeba že egyptští panovníci nosili místo koruny svérázné čepičky, odkdy se používaly plomby, jak vypadala „jednonohá“ lokomotiva, jak se bydlelo v činžovních domech starověkého Říma či jak převážel kartaginský rodák Hannibal své slony přes řeky.
V současné době píše také knížky pro starší školáky, kteří se v nich mohou dozvědět, jak žili v minulosti naši předkové: například k čemu jim sloužily hrkavice, jak vypadaly haltýře, kde se vzal hastrman, proč se musel měnit písek v přesýpacích hodinách či kdy u nás jezdily na železnici vagony bez střechy.