V roce 1940 získaly jednotky, jimž velel generál Erich von Manstein, zastánce myšlenky obrněných prvků u pěchoty, 30 strojů Sturmgeschütz a tak se zrodila nová vojenská síla – Sturmartillerie. Útočné dělo Sturmgeschütz bylo původně plánováno jako podpůrná zbraň pěchoty, která měla likvidovat kulometná hnízda a v omezené míře plnit úlohu protitankové zbraně. Poté, co se vozidlo StuG osvědčilo u Sturmartillerie, začalo se nasazovat u různých dalších typů jednotek, jako Waffen-SS, Panzerjäger a polní jednotky Luftwaffe, i u pěších divizí.

Na východní frontě byl Sturmgeschütz schopen porazit i vynikající střední tanky T-34 a těžké tanky KV. Jak má Anderson ve zvyku, jeho text oživují četné citace z bojových hlášení, hodnocení, tabulky a statistiky. Veškerý uveřejněný materiál je založen na válečné dokumentaci, z níž velká část je uložena hlavně v archivech NARA a Bundesarchiv/Militärarchiv.

Nesmírně cenné jsou pak pro čtenáře samozřejmě dobové fotografie.