Teorie mravních citů je podkladem, který Adamu Smithovi poskytl etické, filosofické a metodologické základy pro jeho magnum opus Bohatství národů – knihu, která z něj po právu učinila zakladatele ekonomie. 

Jako jednotlivci máme přirozenou tendenci starat se sami o sebe. Jako společenské bytosti, vysvětluje v této knize Smith, jsme však také obdařeni empatií vůči ostatním. Když vidíme, že se druzí trápí nebo jsou šťastní, cítíme s nimi – i když ne tak silně. Postupně si díky zkušenostem vlastním ale i cizím, které pozorujeme z pohledu nezaujatého diváka, vytváříme systém pravidel chování – morálku.

Morálka není něco, co bychom museli vypočítávat. Je přirozená, zabudovaná do nás jako do společenských bytostí. Svoboda a přirozenost, tvrdí Smith, jsou jistějším vodítkem k vytvoření harmonické, fungující společnosti než domnělý rozum filozofů.