Úvod do psychologie
2., přepracované a doplněné vydání
16,63 € 14,14 € -15 %Skladom
i Knihu odovzdáme dopravcovi
maximálne do dvoch pracovných dní.
Posledná aktualizácia skladu 05. 12. 2024 10:16
i: 27165 n: 24746753r: 7679 14,14 € 12,02 € -15 %Na stiahnutie ihneď
i: 27260 n: 24729855r: 7679 Zakúpením knihy získavate nárok na darček = knihy zadarmo
Vyhledávaná publikace s didaktickou pečlivostí charakterizuje stěžejní psychologické pojmy a zároveň čtenáře seznamuje s historií i aktuálním směřováním oboru. Důraz je kladen na vyčlenění základních psychologických jevů, procesů a činností, díky nimž se člověk ve světě, v druhých lidech i v sobě samém orientuje a zvládá nároky smysluplného života. Klíčové kapitoly jsou věnovány tématu osobnosti – její skladbě a vývojovým fázím. Nastíněny jsou také základy sociální a vývojové psychologie.
Súbory na stiahnutie
Předmluva ke druhému vydání
ČÁST PRVNÍ – K ROZLIŠENÍ PSYCHOLOGIE LAICKÉ A ODBORNÉ, ROZVÍJENÉ NA VĚDECKÉM ZÁKLADĚ
1. Čtyři znaky odborné, vědecky fundované psychologie
1.1 Znak prvý: Poznatky, terminologie, teorie
1.2 Znak druhý: Spolehlivé metody, metodické postupy a strategie
1.3 Znak třetí: Psychologie je rozvíjena ve vědeckých centrech, aplikačních institucích
1.4 Znak čtvrtý: Utváření vztahu k jiným vědním disciplínám
2. Členění psychologie – psychologické disciplíny
Stručná rekapitulace první části
Náměty k promýšlení a cvičení
Základní doporučená literatura
Literatura k dalšímu studiu
ČÁST DRUHÁ – VĚDECKÁ PSYCHOLOGIE: OD PŘEDCHŮDCŮ K JEJÍMU ZRODU
1. Pět zastavení na cestě ke vzniku vědecké psychologie
1.1 Zastavení prvé – důraz na duši
1.2 Zastavení druhé – důraz na mysl, vědomí
1.3 Zastavení třetí – důraz na reagování
1.4 Zastavení čtvrté – zkoumání vztahu mezi psychickými jevy a mozkem
1.5 Zastavení páté – člověk jako příslušník národa či pohlcený davem
2. Zrod vědecké psychologie: Čtyři vybrané události jejího počátku
2.1 Založení první laboratoře
2.2 Vydání velkého syntetického díla
2.3 Klinická bádání, psychoterapeutická pomoc
2.4 První testování
Stručná rekapitulace druhé části
Náměty k promýšlení a cvičení
Základní doporučená literatura
Literatura k dalšímu studiu
ČÁST TŘETÍ – SOUČASNÁ PSYCHOLOGIE: OBLASTI JEJÍHO VYMEZOVÁNÍ
1. Psychologie: Věda o psychice, o vědomém a nevědomém prožívání
1.1 Čtyři výchozí poznatky
1.2 Vědomí
1.2.1 Dvě základní charakteristiky vědomí
1.2.2 Změněné stavy vědomí
1.3 Vědomí v akci – pozornost
1.4 Vědomí a nevědomí
1.5 K výzkumům souvisejícím s nevědomím
1.5.1 Podprahové vnímání
1.6 Spánek a sen
1.6.1 Stadia spánku
1.6.2 Sen
2. Psychologie: Věda o chování
3. Psychologie: Prožívání, chování a neurohumorální systém
3.1 K výzkumům psychických korelátů mozkových hemisfér
3.2 Nervová soustava, endokrinní systém a psychika
3.3 Mozek ve vývoji, plasticita mozku a psychika
4. Psychologie: Prožívání, chování a sociokulturní systém
4.1 K vymezení pojmu kultura
4.2 Přínosy terénních kulturněantropologických výzkumů
4.3 Dimenze charakterizující kulturu – jejich psychické koreláty
Stručná rekapitulace třetí části
Náměty k promýšlení a cvičení
Základní doporučená literatura
Literatura k dalšímu studiu
ČÁST ČTVRTÁ – POHLED NA ZÁKLADNÍ DUŠEVNÍ JEVY: ÚVOD DO OBECNÉ PSYCHOLOGIE
1. Vnímání
1.1 Od počitku ke vjemu
1.2 Smyslové modality
1.2.1 K rozlišování druhů receptorů
1.2.2 Prahy vnímání
1.3 Organizace vjemového pole
2. Operování s primárními obsahy mysli: Představy a fantazie
2.1 K paměťové představivosti
2.2 K podobám a významu fantazijní představivosti
3. Myšlení
3.1 Druhy myšlení
3.2 Myšlení a jazyk
3.3 Pojmy – pojmotvorba
3.4 K vývoji myšlení
3.4.1 Piagetova koncepce čtyř stadií vývoje myšlení u dětí
3.4.2 Vygotského koncepce činitelů rozvoje myšlení
3.4.3 Škola a vedení žáků k rozvoji myšlení
4. Emoce/city
4.1 Důležité znaky emocí/citů
4.1.1 Prožívání emocí/citů
4.1.2 Fyziologické koreláty emocí
4.1.3 Výrazy/exprese emocí
4.1.4 Šíření emocí
4.1.5 Regulace emocí
4.2 Ke druhům emocí
4.2.1 K tématu základních emocí
4.2.2 Vyšší, respektive sociální emoce
4.3 Aktuální téma: Emoční inteligence
5. Motivace
5.1 Motiv a jeho skladba: Potřeby a incentivy
5.2 K analýze potřeb
5.3 Aktuální téma: Výkonová motivace
6. Učení: Základní činnost adaptace a rozvoje osobnosti
6.1 Paměť – předpoklad učení
6.1.1 Paměť jako proces – jeho tři fáze
6.1.2 K druhům paměti
6.2 K psychofyziologickým základům paměti a učení
6.3 Čtyři základní druhy učení
6.3.1 Učení signálům (podmiňování)
6.3.2 Učení operantní (instrumentální)
6.3.3 Učení nápodobou (imitací)
6.3.4 Učení vhledem
6.4 Učení disfunkční
6.5 Specifika lidského učení
6.6 Usilování o způsoby efektivního učení
Stručná rekapitulace čtvrté části
Náměty k promýšlení a cvičení
Základní doporučená literatura
Literatura k dalšímu studiu
ČÁST PÁTÁ – OSOBNOST
1. „Já“ a sebepojetí
1.1 Sebepojetí a jeho aktualizace
1.2 K obsahové orientaci sebepojetí
1.3 Sebepojetí a autoregulace osobnosti
2. Pohled na vlastnosti osobnosti: Čtveřice základních vlastností
2.1 Schopnosti
2.1.1 Inteligence
2.1.2 Mezníky pojetí inteligence
2.2 Temperament
2.2.1 Temperament jako vrozená vlastnost
2.2.2 Temperamentové dimenze
2.3 Charakter
2.4 Odolnost
2.4.1 Zátěž a stres
2.4.2 Posttraumatická stresová porucha
2.4.3 K choroboplodným dopadům stresu
2.4.4 Typy osobnosti a stres
2.4.5 Vulnerabilita versus resilientní vlastnosti osobnosti
2.4.6 Odolná – sebeozdravná osobnost
3. Pohled na vlastnosti osobnosti: Velká pětka – „big five“
Stručná rekapitulace páté části
Náměty k promýšlení a cvičení
Základní doporučená literatura
Literatura k dalšímu studiu
ČÁST ŠESTÁ – ČLOVĚK MEZI LIDMI: UVEDENÍ DO SOCIÁLNÍ PSYCHOLOGIE
1. Mezilidské vztahy: Jejich význam a pojetí
1.1 Základní druhy mezilidských vztahů
1.1.1 Vztahy osobní blízkosti versus vztahy výkonově funkční
1.1.2 Vztahy zvnitřněné versus distancované
1.1.3 Vztahy zprostředkované
1.1.4 Vztahy posilující (aktivizující) versus oslabující (dezaktivizující)
1.2 K činitelům ovlivňujícím mezilidské vztahy
1.2.1 Vytváření dojmu – efekt primárnosti
1.2.2 Interaktivní posilování výchozího dojmu – efekt očekávání
1.2.3 Atribuční tendence: Základní atribuční chyba
1.2.4 Atribuční tendence: Aktivizující versus dezaktivizující atribuce
2. Sociální začlenění – problematika sociálních skupin
2.1 Hlavní znaky malé sociální skupiny
2.2 Pohled na druhy malých sociálních skupin
2.3 Jedinec ve skupině
2.3.1 Transformace individua v člena skupiny
2.3.2 Osobnost a role
2.4 Vedení skupiny
2.4.1 Styly vedení – řízení skupiny
2.4.2 K osobnosti efektivně řídícího vůdce – vedoucího
2.5 K uplatňování vlivu skupiny
2.5.1 K tématu konformity
2.5.2 K tématu poslušnosti
2.5.3 K tématu předsudků
3. Sociální interakce a komunikace
3.1 Základní podoby a dimenze komunikace
3.2 Druhy komunikace
3.2.1 Verbální komunikace
3.2.2 Paraverbální komunikace
3.2.3 Neverbální komunikace
3.2.4 Metakomunikace
3.3 Komunikace zdravá – funkční oproti nezdravé – disfunkční
4. Antisociální a prosociální jednání: Příklad agresivity versus altruismu a lidskosti
4.1 Agresivita jako příklad antisociálního jednání
4.1.1 K formám agresivity
4.1.2 K příčinám agresivity
4.2 Prosociální chování – altruismu
4.3 Prosociální chování – lidskost
Stručná rekapitulace šesté části
Náměty k promýšlení a cvičení
Základní doporučená literatura
Literatura k dalšímu studiu
ČÁST SEDMÁ – ČLOVĚK VE VÝVOJI: UVEDENÉ DO ZÁKLADŮ VÝVOJOVÉ PSYCHOLOGIE
1. Vývoj – souvislost s věkem
2. Pět základních úrovní vývoje
2.1 Vývoj jako zrání
2.2 Vývoj jako učení
2.3 Vývoj jako socializace
2.3.1 Fáze celoživotní socializace
2.3.2 Socializace funkční a disfunkční
2.4 Vývoj jako edukace
2.4.1 Edukace jako výchova
2.4.2 Edukace jako vzdělávání
2.5 Vývoj jako sebeutváření jedince
3. Polarity charakterizující vývoj
3.1 Kontinuita versus diskontinuita ve vývoji
3.2 Vzestupné – evoluční versus sestupné – involuční směřování vývoje
3.3 Vývojová normalita versus odchylky od ní
4. Vývojové epochy a období
4.1 Prenatální věk
4.2 Vývojová epocha dětství
4.2.1 Období novorozenecké a kojenecké
4.2.2 Období batolecí
4.2.3 Období předškolní
4.2.4 Období raného školního věku
4.3 Epocha dospívání
4.3.1 Pubescence
4.3.2 Adolescence
4.4 Dospělost
4.4.1 Raná dospělost
4.4.2 Střední a vrcholná dospělost
4.4.3 Období pokročilé dospělosti
4.5 Stáří
4.5.1 Stáří rané versus stáří pokročilé
4.5.2 Pozitiva stáří – způsoby, jak čelit negativům stárnutí
Stručná rekapitulace sedmé části
Náměty k promýšlení a cvičení
Základní doporučená literatura
Literatura k dalšímu studiu
Literatura
Rejstřík věcný
Rejstřík jmenný
Tlačená kniha
Vhodné pre vek:
Dátum vydania: 11. 05. 2018
Katalógové číslo: 2347
ISBN: 978-80-247-4675-3
Formát/strán: 167×240, 312 strán
Značka: Grada
E-kniha
Formát: ePUB | PDF | Kindle (MOBI)
Veľkosť: 4.40MB | 4.40MB | 4.24MB
Druh ochrany: Sociálna ochrana
Značka: Grada
Tlačená kniha
Dátum vydania: 11. 05. 2018
Katalógové číslo: 2347
ISBN: 978-80-247-4675-3
Formát/strán: 167×240, 312 strán
Vhodné pre vek:
Jazyk: Čeština
Značka: Grada
E-kniha
Formát: ePUB | PDF | Kindle (MOBI)
Veľkosť: 4.40 MB | 4.40 MB | 4.24 MB
Druh ochrany: Sociálna ochrana
Vhodné pre vek:
Jazyk: Čeština
Značka: Grada
Úvod do psychologie
2., přepracované a doplněné vydání
16,63 € 14,14 € -15 %Skladom
i Knihu odovzdáme dopravcovi
maximálne do dvoch pracovných dní.
Posledná aktualizácia skladu 05. 12. 2024 10:16
i: 27165 n: 24746753r: 7679 14,14 € 12,02 € -15 %Na stiahnutie ihneď
i: 27260 n: 24729855r: 7679 Zakúpením knihy získavate nárok na darček = knihy zadarmo
Vyhledávaná publikace s didaktickou pečlivostí charakterizuje stěžejní psychologické pojmy a zároveň čtenáře seznamuje s historií i aktuálním směřováním oboru. Důraz je kladen na vyčlenění základních psychologických jevů, procesů a činností, díky nimž se člověk ve světě, v druhých lidech i v sobě samém orientuje a zvládá nároky smysluplného života. Klíčové kapitoly jsou věnovány tématu osobnosti – její skladbě a vývojovým fázím. Nastíněny jsou také základy sociální a vývojové psychologie.
Súbory na stiahnutie
Z obsahu knihy Úvod do psychologie
Předmluva ke druhému vydání
ČÁST PRVNÍ – K ROZLIŠENÍ PSYCHOLOGIE LAICKÉ A ODBORNÉ, ROZVÍJENÉ NA VĚDECKÉM ZÁKLADĚ
1. Čtyři znaky odborné, vědecky fundované psychologie
1.1 Znak prvý: Poznatky, terminologie, teorie
1.2 Znak druhý: Spolehlivé metody, metodické postupy a strategie
1.3 Znak třetí: Psychologie je rozvíjena ve vědeckých centrech, aplikačních institucích
1.4 Znak čtvrtý: Utváření vztahu k jiným vědním disciplínám
2. Členění psychologie – psychologické disciplíny
Stručná rekapitulace první části
Náměty k promýšlení a cvičení
Základní doporučená literatura
Literatura k dalšímu studiu
ČÁST DRUHÁ – VĚDECKÁ PSYCHOLOGIE: OD PŘEDCHŮDCŮ K JEJÍMU ZRODU
1. Pět zastavení na cestě ke vzniku vědecké psychologie
1.1 Zastavení prvé – důraz na duši
1.2 Zastavení druhé – důraz na mysl, vědomí
1.3 Zastavení třetí – důraz na reagování
1.4 Zastavení čtvrté – zkoumání vztahu mezi psychickými jevy a mozkem
1.5 Zastavení páté – člověk jako příslušník národa či pohlcený davem
2. Zrod vědecké psychologie: Čtyři vybrané události jejího počátku
2.1 Založení první laboratoře
2.2 Vydání velkého syntetického díla
2.3 Klinická bádání, psychoterapeutická pomoc
2.4 První testování
Stručná rekapitulace druhé části
Náměty k promýšlení a cvičení
Základní doporučená literatura
Literatura k dalšímu studiu
ČÁST TŘETÍ – SOUČASNÁ PSYCHOLOGIE: OBLASTI JEJÍHO VYMEZOVÁNÍ
1. Psychologie: Věda o psychice, o vědomém a nevědomém prožívání
1.1 Čtyři výchozí poznatky
1.2 Vědomí
1.2.1 Dvě základní charakteristiky vědomí
1.2.2 Změněné stavy vědomí
1.3 Vědomí v akci – pozornost
1.4 Vědomí a nevědomí
1.5 K výzkumům souvisejícím s nevědomím
1.5.1 Podprahové vnímání
1.6 Spánek a sen
1.6.1 Stadia spánku
1.6.2 Sen
2. Psychologie: Věda o chování
3. Psychologie: Prožívání, chování a neurohumorální systém
3.1 K výzkumům psychických korelátů mozkových hemisfér
3.2 Nervová soustava, endokrinní systém a psychika
3.3 Mozek ve vývoji, plasticita mozku a psychika
4. Psychologie: Prožívání, chování a sociokulturní systém
4.1 K vymezení pojmu kultura
4.2 Přínosy terénních kulturněantropologických výzkumů
4.3 Dimenze charakterizující kulturu – jejich psychické koreláty
Stručná rekapitulace třetí části
Náměty k promýšlení a cvičení
Základní doporučená literatura
Literatura k dalšímu studiu
ČÁST ČTVRTÁ – POHLED NA ZÁKLADNÍ DUŠEVNÍ JEVY: ÚVOD DO OBECNÉ PSYCHOLOGIE
1. Vnímání
1.1 Od počitku ke vjemu
1.2 Smyslové modality
1.2.1 K rozlišování druhů receptorů
1.2.2 Prahy vnímání
1.3 Organizace vjemového pole
2. Operování s primárními obsahy mysli: Představy a fantazie
2.1 K paměťové představivosti
2.2 K podobám a významu fantazijní představivosti
3. Myšlení
3.1 Druhy myšlení
3.2 Myšlení a jazyk
3.3 Pojmy – pojmotvorba
3.4 K vývoji myšlení
3.4.1 Piagetova koncepce čtyř stadií vývoje myšlení u dětí
3.4.2 Vygotského koncepce činitelů rozvoje myšlení
3.4.3 Škola a vedení žáků k rozvoji myšlení
4. Emoce/city
4.1 Důležité znaky emocí/citů
4.1.1 Prožívání emocí/citů
4.1.2 Fyziologické koreláty emocí
4.1.3 Výrazy/exprese emocí
4.1.4 Šíření emocí
4.1.5 Regulace emocí
4.2 Ke druhům emocí
4.2.1 K tématu základních emocí
4.2.2 Vyšší, respektive sociální emoce
4.3 Aktuální téma: Emoční inteligence
5. Motivace
5.1 Motiv a jeho skladba: Potřeby a incentivy
5.2 K analýze potřeb
5.3 Aktuální téma: Výkonová motivace
6. Učení: Základní činnost adaptace a rozvoje osobnosti
6.1 Paměť – předpoklad učení
6.1.1 Paměť jako proces – jeho tři fáze
6.1.2 K druhům paměti
6.2 K psychofyziologickým základům paměti a učení
6.3 Čtyři základní druhy učení
6.3.1 Učení signálům (podmiňování)
6.3.2 Učení operantní (instrumentální)
6.3.3 Učení nápodobou (imitací)
6.3.4 Učení vhledem
6.4 Učení disfunkční
6.5 Specifika lidského učení
6.6 Usilování o způsoby efektivního učení
Stručná rekapitulace čtvrté části
Náměty k promýšlení a cvičení
Základní doporučená literatura
Literatura k dalšímu studiu
ČÁST PÁTÁ – OSOBNOST
1. „Já“ a sebepojetí
1.1 Sebepojetí a jeho aktualizace
1.2 K obsahové orientaci sebepojetí
1.3 Sebepojetí a autoregulace osobnosti
2. Pohled na vlastnosti osobnosti: Čtveřice základních vlastností
2.1 Schopnosti
2.1.1 Inteligence
2.1.2 Mezníky pojetí inteligence
2.2 Temperament
2.2.1 Temperament jako vrozená vlastnost
2.2.2 Temperamentové dimenze
2.3 Charakter
2.4 Odolnost
2.4.1 Zátěž a stres
2.4.2 Posttraumatická stresová porucha
2.4.3 K choroboplodným dopadům stresu
2.4.4 Typy osobnosti a stres
2.4.5 Vulnerabilita versus resilientní vlastnosti osobnosti
2.4.6 Odolná – sebeozdravná osobnost
3. Pohled na vlastnosti osobnosti: Velká pětka – „big five“
Stručná rekapitulace páté části
Náměty k promýšlení a cvičení
Základní doporučená literatura
Literatura k dalšímu studiu
ČÁST ŠESTÁ – ČLOVĚK MEZI LIDMI: UVEDENÍ DO SOCIÁLNÍ PSYCHOLOGIE
1. Mezilidské vztahy: Jejich význam a pojetí
1.1 Základní druhy mezilidských vztahů
1.1.1 Vztahy osobní blízkosti versus vztahy výkonově funkční
1.1.2 Vztahy zvnitřněné versus distancované
1.1.3 Vztahy zprostředkované
1.1.4 Vztahy posilující (aktivizující) versus oslabující (dezaktivizující)
1.2 K činitelům ovlivňujícím mezilidské vztahy
1.2.1 Vytváření dojmu – efekt primárnosti
1.2.2 Interaktivní posilování výchozího dojmu – efekt očekávání
1.2.3 Atribuční tendence: Základní atribuční chyba
1.2.4 Atribuční tendence: Aktivizující versus dezaktivizující atribuce
2. Sociální začlenění – problematika sociálních skupin
2.1 Hlavní znaky malé sociální skupiny
2.2 Pohled na druhy malých sociálních skupin
2.3 Jedinec ve skupině
2.3.1 Transformace individua v člena skupiny
2.3.2 Osobnost a role
2.4 Vedení skupiny
2.4.1 Styly vedení – řízení skupiny
2.4.2 K osobnosti efektivně řídícího vůdce – vedoucího
2.5 K uplatňování vlivu skupiny
2.5.1 K tématu konformity
2.5.2 K tématu poslušnosti
2.5.3 K tématu předsudků
3. Sociální interakce a komunikace
3.1 Základní podoby a dimenze komunikace
3.2 Druhy komunikace
3.2.1 Verbální komunikace
3.2.2 Paraverbální komunikace
3.2.3 Neverbální komunikace
3.2.4 Metakomunikace
3.3 Komunikace zdravá – funkční oproti nezdravé – disfunkční
4. Antisociální a prosociální jednání: Příklad agresivity versus altruismu a lidskosti
4.1 Agresivita jako příklad antisociálního jednání
4.1.1 K formám agresivity
4.1.2 K příčinám agresivity
4.2 Prosociální chování – altruismu
4.3 Prosociální chování – lidskost
Stručná rekapitulace šesté části
Náměty k promýšlení a cvičení
Základní doporučená literatura
Literatura k dalšímu studiu
ČÁST SEDMÁ – ČLOVĚK VE VÝVOJI: UVEDENÉ DO ZÁKLADŮ VÝVOJOVÉ PSYCHOLOGIE
1. Vývoj – souvislost s věkem
2. Pět základních úrovní vývoje
2.1 Vývoj jako zrání
2.2 Vývoj jako učení
2.3 Vývoj jako socializace
2.3.1 Fáze celoživotní socializace
2.3.2 Socializace funkční a disfunkční
2.4 Vývoj jako edukace
2.4.1 Edukace jako výchova
2.4.2 Edukace jako vzdělávání
2.5 Vývoj jako sebeutváření jedince
3. Polarity charakterizující vývoj
3.1 Kontinuita versus diskontinuita ve vývoji
3.2 Vzestupné – evoluční versus sestupné – involuční směřování vývoje
3.3 Vývojová normalita versus odchylky od ní
4. Vývojové epochy a období
4.1 Prenatální věk
4.2 Vývojová epocha dětství
4.2.1 Období novorozenecké a kojenecké
4.2.2 Období batolecí
4.2.3 Období předškolní
4.2.4 Období raného školního věku
4.3 Epocha dospívání
4.3.1 Pubescence
4.3.2 Adolescence
4.4 Dospělost
4.4.1 Raná dospělost
4.4.2 Střední a vrcholná dospělost
4.4.3 Období pokročilé dospělosti
4.5 Stáří
4.5.1 Stáří rané versus stáří pokročilé
4.5.2 Pozitiva stáří – způsoby, jak čelit negativům stárnutí
Stručná rekapitulace sedmé části
Náměty k promýšlení a cvičení
Základní doporučená literatura
Literatura k dalšímu studiu
Literatura
Rejstřík věcný
Rejstřík jmenný
O autorovi
Helus ZdeněkByl odborníkem v oblasti psychologie a pedagogiky. Zabýval se zejména problematikou dítěte, dětství, vlivy současného světa na vývoj dítěte (razí koncepci tzv. osobnostního přístupu k dětem a mládeži s důsledky pro školní vyučování a postavení dítěte v rodině) a problematikou vzdělávací, respektive školní úspěšnosti dětí a dospívajících.
Zdůrazňoval význam potencialit (možností dosahovat při určitých opatřeních lepších výsledků než bylo dosahováno dosud), motivace, citového prožívání, vývoje schopnosti učit se jak se učit a poznávat jak poznávat a odstraňování vnitřních bloků a bariér (úzkostí, sníženého sebevědomí apod.).
Zabýval se i přípravou učitelů, s důrazem na jejich kompetence zvládat nové úkoly a nároky, které přináší společnost vědění, ale také narůstající problémy související s krizovými jevy ve společnosti. Působil na Univerzitě Karlově v Praze. Byl mluvčím asociace děkanů pedagogických fakult.