Teorie mravních citů je podkladem, který Adamu Smithovi poskytl etické, filosofické a metodologické základy pro jeho magnum opus Bohatství národů – knihu, která z něj po právu učinila zakladatele ekonomie.
Jako jednotlivci máme přirozenou tendenci starat se sami o sebe. Jako společenské bytosti, vysvětluje v této knize Smith, jsme však také obdařeni empatií vůči ostatním. Když vidíme, že se druzí trápí nebo jsou šťastní, cítíme s nimi – i když ne tak silně. Postupně si díky zkušenostem vlastním ale i cizím, které pozorujeme z pohledu nezaujatého diváka, vytváříme systém pravidel chování – morálku.
Morálka není něco, co bychom museli vypočítávat. Je přirozená, zabudovaná do nás jako do společenských bytostí. Svoboda a přirozenost, tvrdí Smith, jsou jistějším vodítkem k vytvoření harmonické, fungující společnosti než domnělý rozum filozofů.
Kniha Pojednání o podstatě a původu bohatství národů, pro niž se vžil zkrácený název Bohatství národů, je považována za první systematický a konzistentní výklad ekonomie v historii lidstva. Nepochybně se stala trvalým klenotem světové ekonomické literatury a je zaslouženě nazývána biblí ekonomie. Frekvence citací a odkazů v nově publikovaných článcích, studiích, monografiích, učebnicích a encyklopediích 240 let po prvním vydání tohoto díla je výjimečná. Z tohoto intelektuálního zdroje nečerpají pouze ekonomové a historici, ale také filosofové, etikové, sociologové, právníci a zástupci dalších profesí. Myšlenková hloubka a originalita jsou klíčem k trvalému, neutuchajícímu zájmu širokého okruhu čtenářů. Tyto skutečnosti řadí Bohatství národů do kategorie věčných knih.
