Diagnostika a terapie ADHD
Dospělí pacienti a klienti v adiktologii
15,2 € 12,92 € -15 %Na stiahnutie ihneď
i: 29203 n: 27123292r: 9554 17,88 € 15,2 € -15 %Skladom
i Knihu odovzdáme dopravcovi
maximálne do dvoch pracovných dní.
Posledná aktualizácia skladu 05. 12. 2024 10:16
i: 28935 n: 27103874r: 9554 Zakúpením knihy získavate nárok na darček = knihy zadarmo
ADHD u dospělých pacientů a klientů v adiktologii (v kontextu duálních diagnóz, jejich diagnostiky a terapie) je stále výraznějším klinickým i výzkumným tématem. Postupně se ukazuje, že pravděpodobně stojí nejen za významným nárůstem některých typů závislostí, ale také za množstvím komplikací, konfliktů či nebezpečných situací v průběhu diagnostického a léčebného procesu. Zvyšuje riziko předčasného vypadnutí z léčby a znamená větší zátěž jak pro samotné klienty a pacienty, tak pro personál.
Kniha vychází z výsledků jednoho z největších klinických projektů v Evropě, který se zaměřil na dospělé klienty léčící se v terapeutických komunitách pro závislé. Shrnuje současné znalosti epidemiologie, etiologie a klinického obrazu ADHD. Současně představuje dostupné nástroje pro diagnostiku (poprvé mimo jiné pojednává také o nástroji DIVA 2.0 v českém jazyce), zkušenosti z léčby a zvládání této duální diagnózy v léčebných adiktologických programech.
Významným přínosem publikace je zmapování ADHD z mnoha pohledů:
• rozvoj a vývoj ADHD z pohledu vývoje osobnosti
• genderové odlišnosti
• ADHD a jednotlivé návykové látky
• ADHD a závislosti (kouření, gambling, patologické stravovací návyky aj.)
• ADHD a jiné duševní poruchy onemocnění
• diagnostika, farmakoterapie, psychoterapie
• léčba v terapeutické komunitě
Kniha je cenná pro odborníky v psychiatrii nebo psychologii, ale i v ošetřovatelství a pomáhajících profesích. Poskytuje významný soubor informací o diagnostické kombinaci, se kterou se budeme setkávat stále častěji.
Súbory na stiahnutie
Z obsahu knihy Diagnostika a terapie ADHD
1. Epidemiologie ADHD (Adam Kulhánek)
1.1 Prevalence ADHD u dětí a dospívajících
1.2 Prevalence ADHD v dospělé populaci
1.3 Prevalence ADHD u uživatelů návykových látek
2. ADHD a jeho souvislosti v kontextu užívání návykových látek (Michal Miovský, Lenka Šťastná, Lenka Čablová, Eva Rubášová, Nikola Chládková, Kamil Kalina)
2.1 Komorbidní výskyt ADHD a závislostí na návykových látkách
2.2 ADHD v kontextu terapeutických komunit pro drogově závislé
2.3 Copingové strategie a ADHD
2.4 Genderová specifika u klientů s ADHD – výsledky sekundární analýzy původní pilotní studie v ČR
Komplikace v léčbě z hlediska genderové odlišnosti
Vliv ADHD na zahájení a průběh léčby z pohledu genderové odlišnosti
3. Diagnostika ADHD a její specifika u dospělých adiktologických pacientů (Lenka Šťastná, Michal Miovský, Lenka Čablová, Kamil Kalina)
3.1 Vymezení ADHD podle MKN-10 a DSM-V
3.2 Diagnostika ADHD v dospělosti
3.3 Screeningové nástroje pro posouzení symptomů ADHD
3.4 Diagnostický rozhovor
3.5 Neuropsychologické vyšetření
3.6 Pozorování chování v průběhu celého vyšetření
3.7 Posouzení dalších deficitů a narušení
3.8 Doporučení pro praxi
4. Léčba ADHD
4.1 Farmakoterapie poruchy pozornosti a hyperaktivity v dospělosti (Pavel Mohr)
Farmaka v léčbě poruchy pozornosti
Principy farmakoterapie ADHD v dospělosti
Farmakoterapie ADHD a závislosti
4.2 Psychoterapeutická léčba ADHD v kontextu adiktologických programů (Kamil Kalina)
Uplatnění psychoterapie v léčbě ADHD
Psychoterapeutické přístupy v léčbě ADHD
ADHD, závislostní porucha a psychoterapie
Závěr: hledání optimální integrace
5. Komorbidity v kontextu ADHD
5.1 ADHD a kouření tabáku (Adam Kulhánek)
Kouření tabáku u pacientů s ADHD
Rozvoj ADHD v důsledku expozice tabákovému kouři
5.2 ADHD a gambling (Lenka Richterová, Lenka Šťastná)
5.3 ADHD a další psychiatrické komorbidity (Lenka Richterová, Lenka Šťastná, Michal Miovský, Lenka Čablová)
ADHD a poruchy nálady, úzkostné poruchy a deprese
ADHD a poruchy osobnosti
6. Vybrané klinické souvislosti s ADHD u dospělých
6.1 Nutrice a ADHD u dospělých (Martina Košťáková)
Jak jídlo působí na náš mozek
Závislost na jídle
Závislost na jídle a ADHD
Stravování a ADHD
6.2 Zvládání zátěže u závislých pacientů s komorbidním ADHD (Nikola Chládková)
7. Kazuistické studie
7.1 Pacient komorbidně užívající více návykových látek (Ivana Křížová)
Anamnéza
Psychologické vyšetření
Užívání drog a příznaky syndromu ADHD
Terapeutický plán
Diskuse
Závěr
7.2 Kazuistická ilustrace osoby uživatele se symptomatologií ADHD a komorbidními potížemi z nízkoprahového centra (Eva Rubášová)
Kontext současné situace
První kontakt v rámci adiktologické poradny
Anamnéza
Diagnostická rozvaha
Diagnostika ADHD a aktuálních přídatných problémů
Popis hlavních potíží podle DIVA
Závěr
8. Výzkum ADHD v tuzemských terapeutických komunitách a širší rámec výzkumu léčby závislostí v nich
8.1 Vliv ADHD na proces a výstupy léčby – přehled výsledků pilotní studie v tuzemských terapeutických komunitách (Eva Rubášová)
Dotazníková část zaměřená na terapeuty komunit
Výskyt komplikací v léčbě
Vliv ADHD na zahájení a průběh léčby v terapeutické komunitě
8.2 Výzkum terapeutických komunit pro léčbu závislostí (Martin Šefránek)
Vznik terapeutických komunit pro léčbu závislostí a počátky výzkumu
Výsledky léčby a profil klientů v terapeutických komunitách
Modifikace terapeutických komunit a nové skupiny klientů
Co je terapeutická komunita, její základní prvky a jak léčba funguje
Závěr
Závěr (Michal Miovský)
Shrnutí
Summary
Resumé
Pезюме
Seznam použitých zkratek
O autorech
Literatura
Rejstřík věcný
Rejstřík jmenný
Recenzie
Téma publikace je v současné době velmi aktuální, a to nejen pro odborníky a vysokoškolské studenty. Klade si za cíl hlubší vhled do problematiky ADHD i návykových látek, což v současné době je v kontextu s narůstajícím počtem duálních diagnóz velmi žádoucí.
Prof. PhDr. Michal Miovský, Ph.D., i jeho spolupracovníci patří k našim předním odborníkům v této oblasti. Autoři vycházeli z vlastních výzkumných šetření ADHD u dospělých v kontextu prevence a léčby závislostí a získané výsledky porovnávali s výsledky zahraničními. Získané výsledky přinášejí cenné informace pro klinickou práci v této oblasti.
Výskyt ADHD může pro léčbu v terapeutických komunitách a obecně v rezidenčních programech pro léčbu závislostí znamenat závažný problém. Může stát za množstvím komplikací, konfliktů či nebezpečných situací, které často vedou k předčasnému ukončení léčby nebo k výrazným agresivním projevům vůči jiným klientům či personálu.
Významné rovněž je, že autoři neopomněli zdůraznit i kombinace ADHD s dalšími psychiatrickými komorbiditami z pohledu vlivu na proces a výsledek léčby. Mnohé kombinace se závažnějšími formami poruch osobnosti, afektivní nebo psychotickou poruchou mohou omezovat schopnost sebereflexe i sociálního učení a představují významný klinický i výzkumný problém.
Autoři kladou důraz na vývoj chápání a poznání problematiky ADHD pro další výzkum. Jejich cílem je prokázat vazbu mezi ADHD u dospělých pacientů léčících se ze závislosti na návykových látkách v terapeutických komunitách a specifickými deficity kognitivních a exekutivních funkcí, které zhoršují jejich schopnost adaptability a úspěšné zvládnutí léčby.
Publikace přináší i zamyšlení nad nutností ověřit diagnostické nástroje vhodné pro další výzkum této poruchy, neboť se ukázalo, že současné screeningové nástroje nemusí být dostatečné pro diferenciálně diagnostické posouzení klienta.
Publikace je doplněna přehlednými tabulkami a grafy, seznamem zkratek a rejstříky.
PhDr. et PhDr., PaedDr. Pavel Harsa, Ph.D. et Ph.D., MBA
Kniha je nesporným přínosem pro obor adiktologie. Lze jej spatřovat ve skutečnosti, že přispívá k nabourávání některých zavedených stereotypů o části klientů adiktologických služeb. Pracovníkům z klinické praxe – zejména těm, kteří pracují v pobytových službách léčby osob se závislostmi – totiž nabízí nový pohled na významnou část jejich pacientů/klientů, tedy na ty, kteří vinou nediagnostikované či personálem nezohledňované ADHD často sítem léčebných programů opakovaně propadávají, respektive pro nezvládání některých režimových požadavků z léčby předčasně odcházejí. V tomto ohledu je výhodou knihy nejenom její teoretická část, ale i zařazené případové studie klientů s ADHD, které čtenáři nabízejí praktickou ilustraci pojednávaného tématu.
Publikace je logicky členěna. Provádí čtenáře tématy od epidemiologie výskytu ADHD v populaci a specificky v populaci klientů s různými typy závislostí přes diagnostiku, farmakoterapii až k psychoterapii klientů se závislostmi a současným výskytem ADHD. Některé kapitoly jsou věnovány i vhledu na specifika klientů ADHD a kouření, gamblingu či stravovacích návyků (z pohledu nutriční terapie). Zvláštní pozornost je věnována výskytu ADHD a jeho důsledkům pro klienty českých terapeutických komunit. Tato kapitola staví na aktuálních poznatcích z výzkumu realizovaného částí autorského týmu knihy.
Autorskému kolektivu se podařilo naplnit to, co si skromně předsevzal: „Poskládat základní obrys celé tematické mozaiky, aby bylo zřetelné, o jak velkém a závažném tématu diskutujeme, a naznačit směr další možné diskuse a vývoje v této oblasti diagnostiky, léčby a rehabilitace v adiktologii.“ Publikace je pro obor adiktologie a pro posun ve snaze lépe porozumět jedné ze skupin našich klientů krokem vpřed.
PhDr. Josef Radimecký, Ph.D., MSc.
Téma knihy – ADHA u dospělých v kontextu prevence a léčby závislostí – by se na první pohled mohlo zdát banální. Když byly před několika lety zahájeny práce na prvním výzkumu ADHD v terapeutických komunitách, dívala jsem se na tento výzkum s poměrně velkou skepsí. Vždyť to přece všichni z klinické praxe známe, že mezi našimi klienty se ve zvýšené míře vyskytují osoby s ADHD. Řada z nich mluví o těžkém dětství souvisejícím s projevy ADHD, o nepřijetí vrstevníky, o zoufalých rodičích a učitelích, o trestech a neúspěších. Jsou to příběhy o stigmatech a nálepkách: „to je ten, který je hloupý“, „to je ten zlobivý“, „to je ten agresivní“, „to je ta neposedná“, „to je ta neposlušná“. Odborná veřejnost se snažila těmto klientům ulevit nálepkou: „to je ten „encák“, „ten, co má LMD“ (lehkou mozkovou dysfunkci), a dnes „ten, co má ADHD“. Myslím si, že takové nálepky byly vyjádřením zoufalství a beznaděje všech, kteří přicházeli s touto skupinou dětí a dospělých do kontaktu. Byly vyjádřením naší neschopnosti pomoci jim.
Tato kniha je pro mě především nositelkou naděje, že přece jenom existuje šance na podporu a pomoc klientům, kteří trpí ADHD a zároveň užívají návykové látky. Její největší hodnotu vidím v možnosti vypracování účinných strategií v rámci primární prevence rozvoje závislosti a strategií zaměřených na zvýšení úspěšnosti léčby závislých trpících zároveň ADHD.
Autoři knihy shromáždili velké množství zdrojových materiálů, výzkumů, zachycujících stav současného poznání dané problematiky. Situaci si nijak nezjednodušovali, výzkumy uváděli poctivě včetně těch, které přinášely velmi rozdílné výsledky. To dokumentuje komplikovanost tématu ADHD a závislosti.
Za významné pozitivum považuji zmapování problematiky ADHD z mnoha pohledů: rozvoj a vývoj ADHD z pohledu vývoje; genderové odlišnosti; ADHD a jednotlivé zneužívané návykové látky; ADHD, závislost a další duševní nemoci; diagnostika; farmakoterapie; psychoterapie; nutriční terapie; ADHD a léčba v terapeutické komunitě. Toto komplexní pojetí dává informaci i nám klinikům, že léčba závislých s ADHD musí být komplexní, multidisciplinární a že svůj význam v ní mají i metody zdánlivě nevýznamné.
Jsem potěšena, že z této knihy, která je výrazně založena na vědeckých důkazech, jasně vyzařuje, „že o člověka jde vždy až na prvním místě“. Důkazem jsou uvedené kazuistiky, které dokumentují, že klient není degradován pouze na výzkumný objekt, ale je zde zobrazen ve své jedinečnosti, specifičnosti a kontextu svého příběhu.
Autoři uvádějí, že kniha by měla být především „výkopem k diskusi“. To se jim bezesporu podařilo. Přinesli velké množství zajímavých výstupů, témat, okamžiků a byla by škoda, kdyby byly zapomenuty a dále nerozvíjeny. Možná autoři mohli být v závěru odvážnější v nabídce nových postupů využitelných v praxi.
Na závěr bych ráda konstatovala, že kniha je důstojným holdem památce kolegyně Čablové, která se na knize významně autorsky podílela.
PaedDr. Martina Richterová Těmínová
O autorovi
Miovský MichalKlinický psycholog, adiktolog a psychoterapeut. Po sloučení Centra adiktologie PK a Oddělení pro léčbu závislostí VFN (U Apolináře) vznikla samostatná Klinika adiktologie (leden 2012), kde doposud vykonává funkci přednosty. Od roku 2008 působí ve funkci proděkana 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze pro nelékařské studijní programy. Je editorem odborného časopisu Adiktologie a v období 2016–2017 prezidentem Mezinárodní asociace editorů adiktologických časopisů ISAJE. Podílel se na zrodu Mezinárodní asociace univerzit se vzdělávacím programem v adiktologii (ICUDDR) a v roce 2017 se stal jejím prvním prezidentem.