Komunikace zaměřená na člověka
Rozumět sobě i druhým
Titul je vypredaný
r: 6454Kniha představuje první komplexní základy komunikace ve smyslu humanistické psychologie Carla Rogerse. Konstruktivní komunikace znamená zřetelněji a nezaujatě vnímat a prožívat sebe sama i ostatní, empaticky porozumět druhým lidem, lépe pochopit různá stanoviska. Na základě pozorného naslouchání, otevřenosti a respektu si vyvineme schopnost oživit naše vzájemné vztahy, lépe si rozumět a v konfliktních situacích nacházet smysluplné řešení. Četné příklady z různých oblastí života, jako je rodina, management, týmová práce, diskusní skupiny a on-line komunikace, nás stimulují k tomu, abychom citlivěji zpracovávali naše vlastní zkušenosti.Kniha nabízí nezbytnou čtenářskou zkušenost pro manažery, poradce, pedagogy, lékaře, politiky, sociální pracovníky, rodiče a pro všechny, kdo chtějí být v interakcích transparentnější, autentičtější a vnímavější.
Súbory na stiahnutie
Z obsahu knihy Komunikace zaměřená na člověka
O autorech
Úvodní rozhovory
Předmluva autorů
ČÁST I: TEORIE A PRAXE KOMUNIKACE ZAMĚŘENÉ NA ČLOVĚKA
1. Úvod: Cesta jako cíl
2. Základy a jejich význam pro každodenní komunikaci
2.1 Vliv vnitřního světa
2.2 Vztah k poznatkům z neurověd
2.3 Závěry
3. Co je komunikace zaměřená na člověka?
3.1 Komunikace zaměřená na člověka a model ledovce
3.2 Komunikace zaměřená na člověka – popis
4. Kontakt, naslouchání, porozumění, sdělování
4.1 Co znamená dobře naslouchat?
4.2 Aktivní naslouchání
4.3 Problémy a omezení aktivního naslouchání
4.4 Naslouchání sobě
4.5 Vyjadřování přiměřené dané situaci¨
5. Charakteristika komunikace zaměřené na člověka
5.1 Humanistický obraz člověka
5.2 Tři postoje zaměřené na člověka jako základ komunikace zaměřené na člověka
5.3 Komunikace zaměřená na člověka je určována vztahem
5.4 Komunikace zaměřená na člověka je orientována na vývojový proces
5.5 Závěry
ČÁST II: PŮSOBNOST KOMUNIKACE ZAMĚŘENÉ NA ČLOVĚKA
6. Encounterové skupiny podle Carla Rogerse
6.1 Původ, charakteristiky a tendence
6.2 Změny na základě encounterových skupin
6.3 Proces ve skupině / skupinový proces
6.4 Ukázky reakcí na encounterové skupiny
6.5 Shrnutí a vyhlídky
7. Komunikace v učení zaměřeném na člověka s využitím moderních technologií
7.1 Učení zaměřené na člověka – samostatně a ve skupině
7.2 Integrace nových technologií učení
7.3 Shrnutí
ČÁST III: KLASICKÉ A AKTUÁLNÍ FORMY KOMUNIKACE ZAMĚŘENÉ NA ČLOVĚKA
8. Dialog – charakteristika, předpoklady a příklady
8.1 Dialog – osobní pohled a vztah k aktivnímu naslouchání
8.2 Dialog podle Bohma – kapacity a charakteristiky
8.3 Předpoklady zdařilých dialogů a kongruentních vztahů
8.4 K čemu vede dialog? Možné směry vývoje a výsledky
8.5 Proces v dialogických skupinách a encounterových skupinách zaměřených na člověka
8.6 Shrnutí: Postoje zaměřené na člověka jako základ pro schopnost dialogu
9. Počítačem zprostředkovaná komunikace
9.1 Limity komunikace zprostředkované počítačem
9.2 Možnosti komunikace zprostředkované počítačem
9.3 Počítačová komunikace a jednání zaměřené na člověka
9.4 Vzájemný vztah počítačové komunikace a komunikace zaměřené na člověka
9.5 Další informace z vlastní zkušenosti
10. Reflexe
11. Písemné vyjadřování
11.1 Srozumitelnost podle Langera, Schulze von Thuna a Tausche
11.2 Některé charakteristiky písemného vyjadřování podle Carla Rogerse
12. Komunikace zaměřená na člověka – jakou cestou jí dosáhnout?
Poděkování
Literatura
O autorovi
Motschnig RenateJe profesorkou na univerzitě ve Vídni a vedoucí Research Lab Educational Technologies. Vyučovala na univerzitě v Torontu, na RWTH v Cáchách a na Masarykově univerzitě v Brně. Pořádá četné kurzy týkají cí se komunikace zamiřené na člověka a signifikantního učení s rozšířenou aplikací technologií. Nyní vede Computer Science Didactics and Learning Research Center.
Nykl LadislavPracuje od roku 1992 jako psychoterapeut s přístupem zaměřeným na člověka, je vedoucí skupin a rodinný poradce v soukromé praxi ve Vídni. Studoval psychologii v Praze na Karlově univerzitě a ekonomiku ve Vídni. Vyučoval mnoho let jako externí lektor na Masarykově univerzitě v Brně a na Vídeňské univerzitě, kde nyní působí jako poradce projektu i Com. Je autorem mnoha publikací a byl dlouholetým spolupracovníkem Vídeňské hospodářské komory. Vedl též četné encounterové skupiny v Rakousku a v České republice.