Výjimečné české panovnice
Tlačená kniha
Pevná šitá väzba
16,63 € 14,14 € -15 %Posledné kusy
i Knihu odovzdáme dopravcovi
maximálne do dvoch pracovných dní.
Posledná aktualizácia skladu 27. 04. 2024 10:17
i: 45315 n: 27132454r: 12448 14,14 € 12,02 € -15 %Na stiahnutie ihneď
i: 45799 n: 27169764r: 12448
Zakúpením knihy získavate nárok na darček = knihy zadarmoTato kniha od oblíbené autorky knih o historii určených pro starší děti představí české panovnice, které se výrazně lišily od královen známých z pohádek. Ačkoli většinou nepřicházely do českého panovnického sídla ze své vůle, staly se svým mužům oporou v těžkých chvílích, využívaly kontakty svého rodu ve prospěch nové vlasti, a jedna dokonce neváhala usednout na koně v čele českých vojáků.
Dozvíte se například nejen to, odkdy jsme měli místo kněžen královny, proč se čeští králové ženili s cizinkami a zda musely všechny ovládat češtinu, ale i to, jak probíhaly jejich korunovace. Ze soukromí českých panovnic vás bude možná zajímat, proč Jan Lucemburský po čase znemožnil Elišce Přemyslovně zasahovat do jeho vlády, z jakého důvodu se Žofie Bavorská stala vězněm svého švagra Zikmunda a jak si vedla jediná vládnoucí žena na českém trůně, Marie Terezie. Zřejmě vás překvapí, jak se po roce 1918 vyrovnávala poslední česká královna Zita se ztrátou koruny.
Súbory na stiahnutie
Z obsahu knihy Výjimečné české panovnice
Úvod
Otázky a odpovědi neboli Trocha nutných informací
Co bychom (ne)měli českým kněžnám a královnám závidět?
Dokdy jsme měli kněžny a odkdy jsou známy královny?
Kde všude české panovnice se svými rodinami bydlely?
Kdo pro české panovnice pracoval?
Řešili naši předkové národnost panovnic či to, jakým jazykem
hovořily?
Odkdy a jakými korunami byly královny korunovány a jaký byl
průběh těchto slavností?
Byly královny korunovány vždy společně s manželem?
Dárek zvaný věnná města
Jakou roli hrála v životě Čechů Svatá říše římská?
Slovo mají panovnice
I. Libuše
Zčásti opsaný pár
Historici nemají legendy rádi, a to z pochopitelných důvodů
II. Ludmila
Ludmila – manželka
Ludmila – matka, tchyně a babička
Velmožové a střetnutí dvou vdov
Drahomířiny tresty
III. Gertruda Babenberská
Přivedla na svět mj. přemyslovského knížete a abatyši
Odvážná a rozhodná Gertruda pomáhala chránit Pražský hrad
IV. Eliška Přemyslovna
Dvě svatby, dohoda a korunovace
Tajná jednání, mír a palác na dnešním Staroměstském náměstí
(Ne)můžeme vládnout spolu
Následníkovo smutné stěhování
Eliška přichází o podíl na vládě, Jan v blátě na rynku
a smrt na Vyšehradě
V. Alžběta (Eliška) Pomořanská
Svatba na Wawelu a tři korunovace
Císařovna zvaná Lamželezo dokázala být necitelná i obětavá
VI. Žofie Bavorská
Setkali se na lovu
Manžel se jí měnil před očima, ale přesto nalezli společné
zájmy
Nejvěrohodnější a nejpodrobnější popis předhusitské
korunovace
Jan Hus mírně pozměnil názor na ženy a (možná) ho hájily
„cvičné“ listiny
Od koho dostala královna políček, čím jí hrozili katolíci
a jak přehodnotila některé kališníky?
Ovdovělá královna se z regentky stala čestnou vězeňkyní
VII. Alžběta Lucemburská
Na svatbu se těšila zejména kvůli matce Barboře
Vděčný manžel a Hungara sum
Uzdravovací hrášky nepomohly a syn si užil českou korunu
pouze čtyři roky
VIII. Johana z Rožmitálu
Katolická obětavá rebelka
Pobouřila veřejnost a stala se korunovanou královnou
Neztrácela kuráž, vyhnala Matyáše Korvína a ovdověla
IX. Marie Terezie Habsburská
Představuje se buclatá Rézička a její Myšák
Svatba, po níž začala panovat nová dynastie
„Dvouzimní“ král – těžká zkouška panovnické odolnosti
Marie Terezie
Rázné uherské intermezzo a česká korunovace
Přičinlivá panovnice, jíž poddaní vděčili za reformy,
byť některé dotáhl syn Josef
Děti, jimž zasahovala do života i v dospělosti
Milovaný, byť nevěrný manžel
Patnáct vdovských let v černém
X. Marie Anna Savojská
O svatbě rozhodl Clemens Lothar Metternich
Chybné lékařské prognózy
Z následníka panovníkem
Abdikace a příjemný dlouhý „důchod“
XI. Zita Bourbonsko‑Parmská
Od zinscenovaného setkání ke šťastnému manželství
Společné vojenské harcování, narození syna a smrt jeho
císařského kmotra
Milující a mocichtivá Zita se snadno vžila do své nové role
Abdikaci svorně a marně odmítali
Okradení bezdomovci a ovdovělá Zita, která chodila 67 let
v černém
Literatura
O autorovi
Jarolímková StanislavaStanislava Jarolímková se narodila v Praze a už na střední škole ji zajímala méně známá, nepřesná, či dokonce chybná fakta, která se snažila uvádět na pravou míru. Brzy mívala takovýchto poznámek plné sešity, a protože se o ně chtěla podělit s dalšími milovníky historie, vystudovala žurnalistiku. Po absolutoriu pracovala jistý čas v malé redakci a poté se na nějakou dobu vzdálila ze světa médií kvůli tamním poměrům. Po sametové revoluci, kdy se jí po psaní již stýskalo, se roku 1991 rozhodla, že půjde tzv. na volnou nohu. Začala pracovat pro více než deset předních pražských novin a časopisů, jimž dodávala články různých žánrů. Těšilo ji, že psala o tom, co ji zaujalo, a že redakce i čtenáři měli o její texty zájem. Pracovala také pro rozhlasový pořad Kolotoč, pro televizi (mimo jiné psala scénáře pro Přemka Podlahu) a sedm let mívala vstupy v pořadu Jana Rosáka Šťastnou cestu.
Knihy začala psát v roce 1999, a jelikož chtěla, aby byly po odborné stránce bezchybné, na každou si najímala lektora z příslušného oboru, což dělá dodnes.
Zpočátku volila především zdravotnická témata, ale pak ji zlákala pragensia – knihy pojednávající o Praze. V nich nabízela texty například o tom, že za založení Prahy mohli Tataři, že Šemík s Horymírem nemohl skočit z Vyšehradu, že se na Václavském náměstí lyžovalo, kde a kdy se začaly vyrábět hašlerky či že Slavín není jiný název pro Vyšehradský hřbitov.
Třetí skupina jejích knih se věnuje českým i zahraničním slavným osobnostem. Lze se v nich například dočíst, že Jan Hus musel vědět, že se z Kostnice už nikdy nevrátí, že americký prezident George Washington nebydlel ani den v Bílém domě nebo že Marie Terezie sedávala v pracovně u otevřeného okna i v mrazech a její manžel za ní přicházel v kožichu.
Dalším jejím oblíbeným tématem se staly různé historické zajímavosti, jako třeba že egyptští panovníci nosili místo koruny svérázné čepičky, odkdy se používaly plomby, jak vypadala „jednonohá“ lokomotiva, jak se bydlelo v činžovních domech starověkého Říma či jak převážel kartaginský rodák Hannibal své slony přes řeky.
V současné době píše také knížky pro starší školáky, kteří se v nich mohou dozvědět, jak žili v minulosti naši předkové: například k čemu jim sloužily hrkavice, jak vypadaly haltýře, kde se vzal hastrman, proč se musel měnit písek v přesýpacích hodinách či kdy u nás jezdily na železnici vagony bez střechy.